Článek
Dvojí kvalita zboží je fenomén, který se v České republice usídlil jako nezvaný host, kterého se dlouhodobě nedaří a nedaří zbavit. Tento problém je dobře znám nejen v Česku, ale je probírán i na půdě Evropské unie. Stále ale bez výraznějšího výsledku. Evropská unie i Česká republika se snaží tento nešvar všemožně regulovat, ale i přesto se zdá, že naši západní sousedé si stále pochutnávají na kvalitnějších potravinách, používají účinnější drogerii a oblékají se do kvalitnějšího oblečení, ač nakupují tu samou značku jako Češi. Nařízení a kontroly jsou jedna věc, ale ta druhá, důležitější, je ochota zákazníků to či ono zboží skutečně koupit. A protože se Češi běžně spokojí s „východní variantou“ mnoha výrobků, bude vždy v zájmu výrobce i prodejce nařízení jakkoliv obejít a znovu a znovu nám servírovat východní aušus za západní ceny.
Je snadné ukázat prstem na výrobce a nadávat na jejich nekalé praktiky. Ano výrobce je jedním z viníků, ale ne jediným viníkem. Ruku na srdce, milí Češi, nejsme i my sami strůjci svého vlastního neštěstí? Dokud budeme bezhlavě plnit nákupní košíky nekvalitními a drahými výrobky jen proto, že leží na pultech, dokud budeme slepě věřit líbivým obalům, aniž bychom přemýšleli co je uvnitř, výrobci a prodejci nebudou mít nejmenší důvod nám nabízet cokoliv lepšího. Proč by utráceli za lepší zboží, když Češi za stejnou cenu klidně kupují to horší? To ekonomicky přece nedává smysl.
Je načase se probrat. Češi, začněme konečně číst etikety. Věnujme pár minut svého drahocenného času tomu, abychom zjistili, co vlastně kupujeme. Porovnávejme složení výrobků a nebojme se měnit naše nákupní zvyklosti. Přece nebudeme za přemrštěnou cenu kupovat pořád tu samou čokoládu, nebo ten samý šampon, protože jsme tak prostě navyklí. A když zjistíme, že nám výrobce podsouvá šmejd, nechme ho ležet na pultu třeba do skonání světa. Když obchod zboží neprodá, musí jej zlevnit a příště takový výrobek už neobjedná. No a výrobci nezbude nic jiného, než dodat výrobek pořádný a zachovat cenu. Tedy pokud bude chtít, aby to někdo koupil.
Je to sice nepohodlné a zabere to nějaký čas, ale je jen na nás jestli si budeme dál jen stěžovat, nebo začneme něco dělat. Nezájem o zboží je jediná možnost, jak výrobce přimět, aby Česko přestali považovat za popelnici Evropy a dodávali na český trh stejně kvalitní zboží jako na západ. Dokud jim budeme tolerovat dvojí metr, nic se nezmění.
Češi musí pochopit, že nekvalitní věci prostě nemají kupovat. Jinak nikdy nezmizí
Zkusme na chvíli zapomenout na „akční ceny“, které stejně ve finále jen plní funkci jakési návnady. Člověk vidí v letáku levné máslo a tak pro něj rychle utíká a vůbec mu nedojde, že z celého naplněného košíku je levné pouze to máslo. Zbytek tvoří jako obvykle drahý odpad. Zaměřme se na kvalitu, na složení a původ. Podpořme lokální výrobce a farmáře, kteří nám nabízejí poctivé produkty. Investujme do kvalitních věcí, které nám vydrží déle. Ano, možná to bude na začátku dražší, ale v dlouhodobém horizontu se nám to vyplatí.
Když Češi vyjedou za hranice české kotliny a zavítají do místního supermarketu, téměř vždy téma dvojí kvality zboží přijde na přetřes. Ještě nějakou dobu nadáváme na to, jak je to nehorázné a ponižující, ale hned jak se vrátíme domů a zjistíme, že je prázdná lednice, vyrazíme na nákup. A koupíme to samé, co pokaždé. Výrobcům jsou naše protažené obličeje úplně ukradené, oni podnikají proto, aby vydělali peníze. A dokud budeme kupovat aušus za stejné peníze, jako kupují naši sousedi kvalitu, nic jiného než aušus si nezasloužíme a ani se ničeho lepšího v budoucnu nedočkáme. Tak rozum do hrsti Češi!
Zdroje:
