Článek
Jdu nakupovat. Když tuto větu vysloví muž, zní to úplně stejně, jako když ji vysloví žena. Ale tady veškerá podobnost končí. V obou případech to znamená něco diametrálně jiného. Rozdíl nespočívá jen v tom, co nakupují, ale především v tom, jakým způsobem k nakupování přistupují. Mužův jediný přítel při nákupu je úplný seznam. Tohoto přítele muž nikdy nezradí a nikdy neudělá nic, co by mu seznam neukládal za úkol. Kdežto ženu pohání očekávání, nebo zvědavost, na co během nákupu narazí. Žena je kreativní a ráda vnímá věci a vjemy okolo sebe, kdežto muž chce z obchodu pryč. A samozřejmě nemám na mysli jen obyčejný nákup potravin v obchodě za barákem. Tyto rozdíly nejsou náhodné, mají kořeny v odlišných způsobech uvažování, přístupu k rozhodování a dokonce i v biologii.
Jdeme nakupovat
Pojďme se tedy podívat na dvě ale naprosto odlišné situace, a sice když vyráží žena, a když do obchoďáku vyráží muž. V prvním případě máme ženu, která má již cestou do obchodního centra v hlavě poměrně ucelenou představu o tom, jaká je její domácnost, co obsahuje její šatník nebo koupelnová skříňka, ze kterých kusů oblečení její děti během příštího měsíce nejspíš vyrostou, a nemá žádný problém se začleněním dalších akvizic do svých domácích portfolií. Je otevřená experimentům, ráda zdokonaluje a ráda se podívá a nechá inspirovat. Naproti tomu máme muže, který si umí představit tisíc lepších aktivit než je sobotní návštěva obchoďáku. Lepší je přece i spaní v obýváku na gauči. Muž vyráží s vědomím, že domov je plně vybaven a už nic dalšího nepotřebuje, jeho šatník je tam co byl včera a nijak se nezměnil. A děti taky nic neříkaly. Napíše si tedy seznam nutných věcí, ty v nejkratší možné době nakoupí a upaluje domů.
Žena je tedy teoreticky daleko náchylnější k tomu, aby utratila více peněz než muž. Ale není to jen na škodu. Jak by naše domovy vypadaly, kdyby nakupovali jen chlapi podle seznamů? Bylo by si kde sednou, kde lehnout, kde se najíst a umýt. To ostatní nechává chlapy tak nějak chladné. Jenomže i tyto nevnímavé tvory z Marsu by to nejspíše časem doběhlo. Aniž by si to uvědomili, takto strohé prostředí by působilo značně depresivně. To teprve žena a její pro nás chlapy nepochopitelné způsoby dělají z domů domovy, ať na její nákupy prskáme jak chceme.
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše
Tyto rozdíly mezi Marsem a Venuší ale nemají základ jen v hospodských debatách. Výzkumy z oblasti psychologie a neurověd naznačují, že tyto rozdíly mohou mít biologický základ. Ženy mají lépe rozvinutou část mozku zodpovědnou za empatii, proto lépe vnímají, co a jak bude kde působit. Kdežto muži mají zafixováno vyřešit problém a přistupují k tomu co možná nejlogičtěji. Tento rozdíl je patrný nejen v obchodě s potravinami, ale hlavně při výběru oblečení, dárků nebo vybavení bytu. Ženy se při výběru často ptají samy sebe, zda ta či ona věc odpovídá jejich osobnosti, nebo jaký dojem vytvoří na ostatní. Muže zajímá spíše praktické využití. Dají přednost spíše lepšímu vnitřnímu uspořádání poliček, než dokonale do interiéru zapadajícímu designu dvířek u skříňky. Jinou kategorií je pro chlapa skříňka v akci. Tam nevyhovující poličky často tolik nevadí a dvířka byla fuk už předtím.
Ženy prozkoumávání obchodů prostě baví, no a co. Chlapi taky dělají věci, nad kterými ženy jen kroutí hlavami
Obecně vzato, žena raději v obchodě vše prozkoumá, aby jí neuteklo něco, z čeho by měla radost. Kdežto chlap má pocit, že mu vše utíká právě ve chvílích, kdy chodí po obchodě. To se samozřejmě může snadno stát rozbuškou hádky, obzvláště, když tyto dvě odlišně smýšlející bytosti mají brázdit obchoďák společně. Muž má pocit, že žena stojí u každé vrby, a žena je naštvaná a připadá si za svoji snahu nedoceněná. Ale jaký by život byl, kdybychom každý den trávili v absolutní shodě? To by přece nikoho nebavilo. Neříkám, že se partneři musí u každého nákupu zhádat jak koně, ale zdravá výměna názorů je přece kořením každého vztahu a jeden druhého se učíme znát po celý život.
Zdroje:
