Yucatan a jeho magické podzemí

Název „cenote“ pochází od slova „dz´onoot“, což znamená v mayštině něco jako „díra s vodou“. Mayské osady vyžadovaly už od nepaměti blízký přístup k těmto čirým přírodním zdrojům. Kromě životně důležitých zásob tekutiny hrály tyhle „jeskyně s vodním okem“ důležitou roli i při jejich tradičních náboženských rituálech.

Mayové věřili, že právě vodní hladina je onou magickou branou do posmrtného života, cesta do bájného podsvětí. Proto do nich často shazovali své oběti nebo nejrůznější kultovní předměty.

Kráter Chicxulub

V historii Země existuje klíčová událost, kterou byl zcela zásadně ovlivněn vývoj všech yucatanských nerostů, stejně jako vývoje života celé naší planety.

Tímto geologickým mezníkem byl dopad obřího meteoritu, který se zhruba před 66 miliony let střetnul právě v těchto místech se Zemí. Pevnina současného Yucatanu byla tehdy pod hladinou, což způsobilo krátce po explozi jeho téměř okamžité zchladnutí.

Meteorit zde vytvořil kráter o průměru zhruba 90 kilometrů, který se dnes nachází pod vrstvou dlouholetých sedimentů. Na pomyslné hraně dávné exploze můžete najít jen obsáhlý ovál podpovrchových prostorů, takzvaný „prstenec cenotů“.

Krasová výzdoba

Přírodní eroze spočívá především v procesu filtrace dešťové vody a jejího vlivu na rozpouštění vápence. Kromě tvorby krápníků dochází tak i ke zvětšení a narušení skalních dutin, což může vést časem ke zřícení stropu, jednoho nebo i více pater jeskyně.

Krápníkové zdobení zde vznikalo během „ledovcových pulsací“ Pleistocénu, zhruba před 2.59 miliony - 10 tisíci lety př.n.l.. Při ochlazení nasály ledovce na pólech Země vždy obrovské množství vody, což způsobilo její výrazný pokles v oceánu. Právě těmto stavům vděčíme za bohatou krápníkovou výzdobu, kterou dnes nacházíme v cenotech poněkud nezvykle i pod hladinou.

Proudy spodních vod

Voda v podzemí pochází ze vsakování běžné vody dešťové, která se po v zemi neustále filtruje a neobsahuje tak žádné větší znečištění. Její průtok může být zcela neznatelný nebo místy naopak až překvapivě živelný. V extrému může dosáhnout tahle spodní voda pohybu třeba i deset kilometrů za den. Rychlejší průtok bývá zaznamenán zejména v oblastech, kde se stropní klenba horniny už někdy v minulosti zhroutila.

Vzhledem k prodyšnosti pórovitého vápence je zde veškerá spodní voda navzájem propojena. Tvoří tak rozsáhlý odtokový systém, kterým se podzemím odvádí samovolně k moři.

Ráj jeskynních potápěčů

Ty nejdelší „vodní tunely“ dosahují délky i několik set kilometrů. Cenotní systém s názvem Sac Actún + Dos Ojos + Nohoch nah Chich čítá už dnes prokazatelně více než 500 kilometrů podzemních zatopených chodeb a tvoří tak naprosto nejrozsáhlejší krápníkový labyrint svého druhu na světě.

Jejich podloží je tvořeno vrstvou mnoholetých usazenin, to i včetně nejrůznějších živočichů a odumřelých korálů. Jejich lastury a skořápky dnes najdete zcela běžně ve vápencových stěnách v podobě fosilií.

Naia - jedinečný archeologický objev

V zatopené komoře s názvem Hoyo Negro byly roce 2007 nalezeny ostatky mladé pravěké ženy. Tento objev je dnes mezi archeology znám pod jménem „Naia“. Jeho stáří vědci odhadují přibližně na 12500 let, což ho řadí do období vůbec nejstarších osadníků v Americe.

Odborníky překvapil nález především svou zachovalostí a obsáhlostí. Potápěčům se podařilo získat zhruba polovinu původní kostry, včetně neporušené lebky, kostí obou rukou a jedné nohy.

V jeho blízkosti byly navíc nalezeny pozůstatky celkem 44 druhů pravěkých zvířat, některých z nich již v současnosti vyhynulých. Mezi ně patří například ocelot, puma, obří lenochod a šavlozubý tygr.

Yucatanské podzemí dnes

Cenoty jsou v současnosti vyhledávanou turistickou atrakcí, jsou však zároveň i neodmyslitelnou součástí běžného každodenního života. Nové prostory v podzemí se zde objevují doslova kdekoli a neustále.

Na venkově se traduje například příběh usedlého starce, který si postavil svou chýši nevědomky na jakési slabé „vápencové skořápce“, na klenbě rozsáhlé skalní dutiny přímo pod ní. A věřte nebo ne, až někdy na sklonku života zjistil, že ve svém obydlí chodil celý čas pouze po tenké, jen asi 20 centimetrů silné vrstvě kamene.

Podobné podmínky se mohou vyskytnout i při výstavbě moderních konstrukcí budov přímo ve městě. V Méridě tak můžete obdivovat například nádherný cenot na parkovišti supermarketu nebo třeba v areálu mezinárodního kongresového centra.

Na poloostrově je dnes evidováno více než 10000 cenotů. Pokud by jste chtěli každý den navštívit pouze jeden z nich, potřebovali by jste k tomu déle než třicet let. Jejich počet se však neustále zvyšuje a kdo ví, kolik jich zbývá ještě jednoho dne objevit.

Zdroje:

Cenote: wikipedia.org

Chicxulub Crater: wikipedia.org

Naia: bbc.com

Cenotes, Symbol of the Yucatan Peninsula, Essential Collection, Foldable Guides, Editorial Verás