Článek
Podívejme se na fakta. V České republice se průměrná mzda pohybuje okolo 40 000 Kč. To je sice o něco méně než v západních zemích, ale stále dostatek na to, aby si člověk zajistil základní životní potřeby. Jídlo, oblečení a bydlení jsou dostupné i pro ty s nízkými příjmy, stačí jen umět hospodařit.
Prosím, neříkejte mi, že je tohle tragédie. Většina lidí v „chudobě“ má střechu nad hlavou, má co jíst a má přístup k základní lékařské péči. Možná si nemůžou dovolit luxusní dovolené a drahé oblečení, ale to snad není to nejdůležitější v životě.
Samozřejmě, existují i výjimky. Někteří se do chudoby dostávají kvůli neštěstí, nemoci nebo ztrátě zaměstnání. Ale i v těchto případech existuje pomoc. Stát nabízí sociální dávky, neziskové organizace poskytují materiální pomoc a charitativní organizace shromažďují peníze na podporu potřebných.
Problém je v tom, že mnozí se spoléhají na pomoc druhých a nechtějí se sami snažit. Místo hledání práce raději sedí doma a pobírají sociální dávky. Místo šetření a zodpovědného hospodaření utrácejí peníze za zbytečnosti. A pak se diví, že jim na základní potřeby nezbývá.
Chudoba není žádný osud, ale výsledek špatných rozhodnutí a neschopnosti. Pokud se lidé vzchopí a začnou se snažit, můžou se z ní snadno dostat. Je potřeba vzít osud do vlastních rukou.
Co si o tomto tématu myslíte vy?
