Článek
Na první pohled se to zdá jako ideální cesta k vychování šťastných a sebevědomých dětí. Ale ruku na srdce, není v tom háček? Není respektující výchova jen líhní sobeckých tyranů, kteří si neuvědomují zodpovědnost a nerespektují autoritu?
Respekt ano, ale s rozumem
Nepochybně, respekt k dětem je důležitý. Děti se tak učí vnímat sebe samé jako cenné bytosti s vlastním názorem a potřebami. Problém nastává, když se respekt stává synonymem pro bezbřehou toleranci a nulové hranice. Děti, které se nikdy nenaučí, že ne vždy se jim může vyhovět, že existují pravidla a ohledy na druhé, snadno sklouznou k sobectví a bezohlednosti.
Když se z empatie stane manipulace
Respektující výchova klade velký důraz na empatii a pochopení dětských emocí. To je jistě chvályhodné, ale co když se z empatie stane nástroj manipulace? Děti, které vědí, že rodiče ustoupí na jejich přání, jen aby se necítily frustrované, se snadno naučí používat emoce k dosažení svých cílů. A co je horší, ztrácejí schopnost vnímat a respektovat emoce druhých.
Kde je zodpovědnost?
Respektující výchova se často zaměřuje na individuální potřeby a svobodu dětí, ale ne vždy klade dostatečný důraz na zodpovědnost. Děti, které se nenaučí plnit povinnosti a respektovat pravidla, jen těžko uspějí v reálném světě. A co je horší, mohou se stát přítěží pro své okolí a brzdou ve společenském rozvoji.
Respektující výchova není všelék
Není pochyb o tom, že respektující výchova má mnoho pozitivních aspektů. Ale jako každý koncept, i ona má své stinné stránky. Rodiče, kteří se ji striktně drží, by si měli být vědomi rizik a úskalí, které s sebou nese. Respektující výchova by neměla být alibismem pro absenci hranic a zodpovědnosti. Cílem by mělo být vychovat zodpovědné, empatické a sebevědomé jedince, kteří dokáží respektovat sebe i své okolí.
