Článek
S příchodem roku 2026 vstupuje digitální agenda Evropské unie do další fáze. Dne 1. ledna 2026 převzal Kypr předsednictví v Radě EU s ambiciózním programem, který staví na posilování bezpečné a odolné konektivity a zároveň na podpoře evropské konkurenceschopnosti.
Kyperské předsednictví se hodlá zaměřit nejen na ochranu kritické infrastruktury, ale také na kontroverzní témata, jako jsou technologická řešení pro zákonný přístup k datům (data retention) a diskuse o Evropském fondu pro konkurenceschopnost.
Tento posun v prioritách odráží širší shodu institucí EU. Společná deklarace z 23. prosince 2025 jasně stanovila, že rok 2026 bude rokem „legislativního zjednodušování“ a odstraňování bariér, které brzdí vnitřní trh. Jak se tedy změní evropské digitální prostředí pod tlakem na bezpečnost a ekonomickou efektivitu?
1. DNS jako kritické srdce otevřeného internetu a bezpečnosti sítí
Systém doménových jmen (DNS) se z technického protokolu stává strategickým aktivem. Návrh aktu o kybernetické bezpečnosti 2.0 (CSA 2.0) a aktu o digitálních sítích (DNA) nově definuje DNS jako „základní funkci sítě“ elektronických komunikací.
Tato změna není pouze sémantická. V rámci CSA 2.0 se DNS stává ústředním prvkem „rámce pro bezpečnost důvěryhodného dodavatelského řetězce ICT“. To umožní EU identifikovat a omezit rizika spojená s dodavateli ze třetích zemí v 18 kritických sektorech. Propojení se zákonem o digitálních sítích (DNA) navíc ukazuje snahu o harmonizaci pravidel pro spektrum a optické sítě, čímž vzniká integrovaná evropská digitální „páteř“.
Povýšení statusu DNS v rámci CSA 2.0 je přímou reakcí na potřebu de-riskování evropských sítí od vysokoryzikových dodavatelů. DNS bude tak vyžadovat vyšší standardy odolnosti.
2. Podnikání v EU za 48 hodin skrze tzv. 28. režim
Pro technologické start-upy a scale-upy, které narážejí na fragmentaci vnitřního trhu, představuje rok 2026 bod zlomu. Výbor JURI Evropského parlamentu přijal zprávu o 28. režimu, který má vytvořit jednotný právní rámec pro inovativní společnosti napříč EU. Evropská komise má podle plánu předložit konkrétní legislativní návrh 18. března 2026.
Hlavní přínosy 28. režimu:
- Rychlost: Ambice umožnit digitální založení firmy do 48 hodin.
- Financování: Snazší přístup ke kapitálu díky odstranění přeshraničních právních překážek.
- Efektivita: Snížení administrativních nákladů na právní compliance v různých jurisdikcích.
Strategickým cílem 28. režimu je vytvořit „bypass“ pro zastaralé vnitrostátní systémy. Pokud se podaří prosadit maximální harmonizaci, jak požaduje výbor JURI, získá EU poprvé skutečně silný nástroj pro digitální podnikání, který může konkurovat podmínkám v USA.
3. Pragmatická rekalibrace NIS2: Úleva pro mikro a malé hráče
Evropská komise představila návrh cílených změn směrnice NIS2, který počítá s vynětím mikro a malých poskytovatelů DNS služeb z přísného rámce povinností.
Tento krok nemá znamenat rezignaci na bezpečnost. Namísto plošné administrativní zátěže NIS2 budou moci tyto subjekty (a další základní subjekty) prokazovat svou bezpečnostní integritu prostřednictvím evropských certifikačních schémat pro kybernetickou bezpečnost.
Evropská komise možná konečně začíná chápat limity „regulace skrze formuláře“. Přesun od administrativního dohledu k technické certifikaci umožní menším subjektům zůstat na trhu, čímž se podpoří diverzita digitálního ekosystému, aniž by došlo k oslabení bezpečnosti dodavatelského řetězce.
4. Digitální suverenita skrze FOSS a „Digital Commons“
Digitální autonomie EU se v roce 2026 má opírat o vznikající strategii pro evropské otevřené digitální ekosystémy. Klíčovým pilířem je svobodný a otevřený software (FOSS), který je vnímán jako nástroj proti závislosti na dominantních mimoevropských platformách (tzv. vendor lock-in).
Zásadním milníkem bylo spuštění konsorcia Digital Commons EDIC dne 11. prosince 2025. Toto konsorcium má sloužit jako strategický nástroj pro podporu evropských alternativ v oblastech, jako jsou cloudové služby, AI a internetové technologie.
Digital Commons EDIC není jen dalším dotačním titulem. Je to pokus o vytvoření suverénní vrstvy digitální infrastruktury, která využívá otevřený software ke zvýšení transparentnosti a interoperability, což jsou hodnoty, které v uzavřených systémech globálních hráčů často chybí.
5. Boj proti online podvodům a pirátství: Směr k „Trusted Flaggers“
Ochrana spotřebitele v digitálním prostoru se v roce 2026 přesouvá k razantnějším opatřením. Evropská komise identifikovala online podvody (phishing, botnety) jako nejrychleji rostoucí segment organizovaného zločinu, zrychlený nasazením AI.
Zároveň Komise vyhodnotila, že dosavadní nezávazná doporučení k boji proti pirátství živých přenosů nebyla dostatečně účinná. V reakci na to se otevírá diskuse o rozšíření statusu „důvěryhodných oznamovatelů“ (trusted flaggers) na registrátory domén.
Přiznání role trusted flagger registrátorům domén je důsledkem selhání dobrovolných mechanismů. Jde o významný posun v odpovědnosti zprostředkovatelů v DNS, který reflektuje požadavek držitelů práv duševního vlastnictví (zejména u událostí, kde hodnota klesá s každou minutou prodlení (např. sportovní přenosy)).
Komise prozkoumá oblasti, v nichž by bylo možné přijmout další opatření k účinnějšímu boji proti pirátství živých přenosů na úrovni EU, včetně dalšího přispění různých online zprostředkovatelů.
Závěr
Evropská unie roku 2026 se pokouší o náročný manévr: posílení technologické kontroly nad svou infrastrukturou (CSA 2.0, DNA) při současném radikálním uvolnění rukou pro inovativní firmy (28. režim, NIS2 úlevy). Může směřování k otevřeným standardům a FOSS dát EU šanci na reálnou digitální autonomii? Bude rok 2026 skutečně momentem, kdy se evropská digitální suverenita stane realitou, nebo nás administrativa opět zpomalí? Odpověď začneme dostávat již 18. března s představením legislativy pro 28. režim.
