Článek
Sláva ale bývá pomíjivá. Kdo si přeje, aby se na něho nezapomnělo, nevystačí s jednou dezinformací, byť její bizarnost tehdy více než překvapila naše občany. Mnohé tehdy ještě více překvapilo, že tento druh Kotenovy fantazie nebyl shledán překážkou pro funkci, jež rozhodně nedává prostor dezinformacím.
Aby se politik udržel ve vědomí svých voličů, musí být o něm slyšet, musí být vidět, a pokud o sobě nepíše sám, musí se o něm psát. Mít pověst dezinformátora není tím, oč by běžný občan nebo normální politik stál. Tím méně v době pokračující hybridní války a války na Ukrajině.
Normální politik není protimluv. Každý by si jistě na několik normálních vzpomněl. Pravdou ovšem je, že válka na Ukrajině v součinnosti s válkou hybridní rozděluje společnost, oslabuje takzvanou občanskou společnost a vyostřuje vztahy mezi politickými subjekty. Mocné Rusko je prostě inspirující. Připomíná to atmosféru před 2. světovou válkou. Německo, které zbrojilo a bylo stále silnější a smělejší, bylo pro Henleinovce také velkou inspirací. S blížící se hrozbou mají někteří lidé potřebu se připravit na nové pořádky. Trochu nebo i více si našplhat.
Kdyby se pan poslanec Koten na hlavu stavěl, mohl by mít dojem, že modrá je nahoře a žlutá dole. Mohl by mít dojem, že nevidí barvy Mezinárodní lyžařské federace.
Předpokládám, že před televizorem nestál na hlavě. Poslanec Parlamentu České republiky jistě nemusí vědět, jak vypadá ukrajinská vlajka. Ani v době války na Ukrajině. Ani v zemi, která hostí stovky tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří u nás pracují. Barvy Mezinárodní lyžařské federace mu mohou splynout s barvami ukrajinské vlajky.
Ale normální politik by měl vědět, jak vypadá vlajka země, jejíž válečným uprchlíkům poskytujeme pomoc. Normální politik by nevaroval své spoluobčany před zabijáckými mikrovlnkami. A v normální zemi by se nemohl stát předsedou Bezpečnostního výboru PS PČR. Normální politik by nenapsal:
Lyžníci v barvách Mezinárodní lyžařské federace
Téměř denně potkávám ukrajinské válečné uprchlice, když jdou do zaměstnání nebo se vracejí „domů“. Často mne napadne, kolik z nich už jsou vdovami. Necítím se dobře, když si vzpomenu na naši dezinformační scénu a její aktéry.
