Článek
V létě si toho téměř nevšimneme.
Slunce svítí dlouho do večera a dětský pokoj má dostatek přirozeného světla.
Pak přijde podzim.
Za oknem je šero a dítě sedí nad sešitem, do kterého sotva vidí.
Někdy se naklání blíž ke stolu. Jindy si stíní vlastní rukou.
Rodiče přitom často řeší, zda má správně napsaná písmenka, ale nevšimnou si podmínek, ve kterých je píše.
Přitom náprava může být jednoduchá.
Pracovní stůl by měl mít dostatek rovnoměrného světla. Stolní lampička má osvětlovat sešit, aniž by dítě oslňovala.
Pravákům obvykle vyhovuje světlo přicházející zleva, levákům zprava, aby si píšící rukou nestínili.
Důležité je také správné sezení.
Pokud je pracovní plocha příliš vysoko, dítě zvedá ramena. Když sedí nízko, může se nad sešit zbytečně sklánět.
Světlo, stůl a židle by měly fungovat společně.
Zkuste dnes jednoduchý experiment.
Až si dítě sedne k úkolům, podívejte se na pracovní místo jeho očima. Sedněte si do podobné výšky a zkontrolujte, zda dobře vidí na sešit.
Možná zjistíte, že nejdůležitější podzimní změnou v dětském pokoji není nová dekorace.
Ale správně nastavená lampička.
