Článek
Ještě před několika lety se při návrhu budov řešilo především to, aby měly dostatek elektřiny, kvalitní vytápění a případně klimatizaci. Dnes už to nestačí.
Nové administrativní budovy, výrobní závody, logistická centra nebo obchodní komplexy se stávají stále složitějšími organismy. Najdeme v nich fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla, výkonné chladicí systémy, bateriová úložiště, nabíjecí stanice pro elektromobily i desítky technologií, které musí fungovat nepřetržitě.
Každá z nich spotřebovává energii. Každá reaguje na jiné podmínky. A každá ovlivňuje provoz celé budovy.
Právě proto už nebude nejdůležitější samotná technologie. Rozhodující bude způsob, jakým budou všechny tyto systémy spolupracovat.
Energie bude stále cennější
Poslední roky ukázaly, jak rychle se může změnit situace na energetickém trhu. Ceny elektřiny kolísají, stále častěji se mluví o stabilitě distribuční soustavy a současně roste tlak na snižování emisí i energetické náročnosti budov.
To všechno mění přístup investorů.
Dříve bylo hlavním cílem postavit budovu co nejlevněji. Dnes se stále více řeší, kolik bude její provoz stát během příštích dvaceti nebo třiceti let.
Právě tady začíná hrát hlavní roli inteligentní řízení.
Klimatizace už dávno není jen klimatizace
Veřejnost často vnímá chlazení budov jako jednu klimatizační jednotku na střeše nebo na fasádě.
Ve skutečnosti jde o mnohem složitější technologický celek.
Moderní chladicí systémy spolupracují se vzduchotechnikou, vytápěním, stínicí technikou, měřením spotřeby energie i dalšími zařízeními. Samotné chlazení představuje jen jednu část celého systému.
Pokud budova dokáže vyhodnocovat aktuální podmínky, nemusí chladit zbytečně. Může využít vlastní elektřinu z fotovoltaiky, reagovat na předpověď počasí nebo upravovat výkon podle skutečné obsazenosti jednotlivých prostor.
Výsledkem není jen nižší spotřeba energie. Stejně důležitá je vyšší životnost technologií a stabilnější provoz celého objektu.
Budovy se začnou rozhodovat samy
Představme si běžný pracovní den.
Je devět hodin ráno. Venku je už 28 °C a meteorologové očekávají odpoledních 36 °C.
Na střeše administrativní budovy vyrábí elektřinu fotovoltaická elektrárna. Na parkovišti se nabíjejí elektromobily zaměstnanců. Serverovna postupně zvyšuje svůj výkon a tím i množství odpadního tepla.
Ještě před několika lety by všechny technologie fungovaly nezávisle na sobě.
Dnes už může budova sama vyhodnotit, že je výhodnější využít dopolední přebytek elektřiny z fotovoltaiky k předchlazení kanceláří. Odpoledne pak nebude muset odebírat tolik energie ze sítě, kdy bývá zatížení nejvyšší.
Stejně tak může odložit nabíjení elektromobilů na dobu, kdy bude energie levnější, nebo upravit výkon chlazení pouze v těch částech budovy, kde se skutečně pohybují lidé.
Takové scénáře už nejsou vizí budoucnosti. Moderní systémy řízení budov je dokážou realizovat už dnes.
Umělá inteligence změní správu budov
Další významnou změnou bude nástup umělé inteligence.
Ta nebude nahrazovat správce budov, ale pomůže jim přijímat lepší rozhodnutí.
Řídicí systémy budou analyzovat historická data, předpověď počasí, ceny elektřiny nebo okamžitou spotřebu jednotlivých technologií. Na základě těchto informací budou automaticky optimalizovat provoz.
Budova tak nebude pouze reagovat na vzniklou situaci.
Začne ji předvídat.
To znamená nižší spotřebu energie, menší zatížení distribuční sítě a vyšší komfort pro uživatele.
Nejdůležitější část budovy většina lidí nikdy neuvidí
Když se mluví o chytrých budovách, největší pozornost obvykle směřuje k aplikacím, dotykovým panelům nebo moderním technologiím.
Jenže všechny tyto systémy mají jedno společné.
Bez kvalitní elektroinstalace a správně navržené infrastruktury nebudou fungovat.
Každé čidlo, každý ventil, každá chladicí jednotka nebo fotovoltaický panel potřebují spolehlivé napájení, komunikaci a propojení s ostatními technologiemi.
Právě tato část bývá pro běžného návštěvníka budovy prakticky neviditelná. Přesto rozhoduje o tom, zda bude celý systém fungovat spolehlivě po mnoho let.
Praxe ukazuje, že požadavky investorů se mění
Zkušenosti z posledních let potvrzují, že investoři dnes od moderních budov očekávají mnohem více než dříve.
Nestačí, aby technologie fungovaly. Musí spolu komunikovat, poskytovat provozní data, umožňovat vzdálený dohled a zároveň pomáhat snižovat spotřebu energie.
Ve společnosti JARKO Industry se při realizacích průmyslových elektromontáží stále častěji setkáváme s projekty, jejichž součástí je nejen napájení technologických celků, ale také jejich integrace do systémů řízení budov (BMS). Typickým příkladem jsou moderní chladicí technologie, které dnes představují nedílnou součást energetického hospodářství mnoha komerčních objektů.
Ještě před několika lety šlo spíše o výjimku.
Dnes se podobné požadavky stávají standardem.
Chytré budovy nejsou otázkou luxusu
Často se říká, že inteligentní budovy jsou výsadou velkých kancelářských komplexů nebo technologických firem.
Ve skutečnosti bude tento trend postupně zasahovat stále širší spektrum staveb.
Důvod je jednoduchý.
Každá budova bude v příštích desetiletích čelit stejným výzvám – rostoucím nákladům na energie, vyšším letním teplotám, požadavkům na udržitelnost i tlaku na efektivnější provoz.
Budovy, které se těmto změnám dokážou přizpůsobit, budou ekonomicky výhodnější, komfortnější pro své uživatele a připravenější na budoucnost.
Budoucnost nezačne za deset let. Začíná už dnes.
Domy a komerční objekty, které vznikají dnes, budou sloužit ještě v roce 2060 nebo 2070.
Proto bychom při jejich návrhu neměli přemýšlet jen nad tím, co potřebujeme dnes.
Měli bychom přemýšlet nad tím, co budou potřebovat jejich uživatelé za třicet let.
Možná se totiž za několik let přestaneme ptát, jak výkonnou má budova klimatizaci nebo kolik elektřiny vyrobí její fotovoltaická elektrárna.
Mnohem důležitější bude jiná otázka.
Jak dobře dokáže se svou energií hospodařit.
