Článek
Každé léto sledujeme stejné zprávy. Rekordní teploty, přehřátá města, varování meteorologů a doporučení omezit pobyt na slunci. Klimatická změna už dávno není jen tématem odborných konferencí. Stává se součástí každodenní reality.
Přesto se v České republice stále málo mluví o tom, jak vysoké teploty ovlivňují samotné budovy.
Ve chvíli, kdy venkovní teploty několik dní po sobě překračují třicet stupňů, se z mnoha kanceláří, školních tříd nebo veřejných institucí stávají prostory, ve kterých je obtížné pracovat nebo se soustředit. V některých případech nejde jen o komfort, ale také o zdraví a bezpečnost.
Nejde jen o klimatizaci
Když se řekne chlazení budov, většina lidí si představí nástěnnou klimatizační jednotku.
Moderní komerční objekty ale využívají zcela jiné technologie. Výkonné chladicí systémy zajišťují stabilní prostředí pro datová centra, nemocnice, výrobní závody, laboratoře nebo administrativní budovy. Jejich výkon se běžně pohybuje ve stovkách kilowattů a pracují nepřetržitě po celý rok.
Bez nich by dnes nefungovala velká část kritické infrastruktury.
Vedra budou přicházet častěji
Podle klimatologů budou období extrémních teplot stále častější. To znamená vyšší nároky nejen na energetiku, ale také na technické vybavení budov.
Přesto se při plánování veřejných staveb často stále řeší především pořizovací cena. Dlouhodobá odolnost vůči vysokým teplotám nebo energeticky efektivní chlazení bývají až na druhé koleji.
To je podle mého názoru chyba.
Školy by měly být jednou z priorit
Pokud existuje oblast, kde bychom měli začít přemýšlet více dopředu, jsou to školy.
Děti tráví ve třídách velkou část dne a během letních měsíců není výjimkou, že teplota ve starších budovách přesáhne 30 °C. V takových podmínkách výrazně klesá schopnost soustředění, roste únava a zhoršují se podmínky pro výuku.
Podobná situace se týká také domovů pro seniory, nemocnic nebo dalších veřejných institucí, kde vysoké teploty představují zdravotní riziko.
Neznamená to, že každá škola musí mít zítra výkonnou klimatizaci. Je ale na místě, aby se při rekonstrukcích a nových stavbách více myslelo na kvalitní stínění, moderní větrání, efektivní chlazení a inteligentní řízení technologií. To je investice, která bude dávat smysl i za dvacet let.
Technologie umí více, než si většina lidí myslí
Moderní chladicí systémy dnes nejsou jen o samotném chlazení. Jsou součástí inteligentních budov, kde spolu komunikují s vytápěním, větráním i dalšími technologiemi prostřednictvím systémů řízení budov (BMS).
Správně navržené řešení dokáže reagovat na aktuální teplotu, obsazenost budovy nebo denní dobu a optimalizovat spotřebu energie. Výsledkem není jen vyšší komfort, ale také nižší provozní náklady.
Zkušenosti z praxe
Ve společnosti JARKO Industry se na podobných projektech podílíme jako dodavatel průmyslových elektromontáží. Na jedné z našich aktuálních realizací zajišťujeme elektroinstalaci chladicí technologie s výkonem 435 kW, včetně napojení na systém řízení budovy (BMS).
Právě při těchto projektech je vidět, jak důležité je propojení kvalitní elektroinstalace, automatizace a moderních technologií. Nestačí pouze nainstalovat výkonnou jednotku – stejně důležité je zajistit její spolehlivý provoz, komunikaci s ostatními systémy a možnost efektivního řízení.
Je čas myslet dopředu
Česká republika v posledních letech investuje miliardy korun do modernizace veřejných budov. Byla by škoda, kdyby se při těchto investicích zapomínalo na jednu z výzev, která bude v příštích desetiletích stále významnější – zvládání letních veder.
Nejde o luxus ani o zbytečný komfort. Jde o vytvoření prostředí, ve kterém mohou lidé bezpečně pracovat, učit se, léčit se nebo provozovat technologie, na nichž jsme dnes závislí.
Možná je právě nyní správný čas začít se na chlazení budov dívat jako na součást moderní infrastruktury – stejně důležitou, jako jsou kvalitní rozvody elektřiny, vody nebo vytápění.
