Článek
Z pohledu někoho, kdo se denně pohybuje v průmyslové automatizaci, je dnes patrné jedno: nejsme u drobné evoluce, ale na začátku hlubší změny. Technologie, o kterých se ještě nedávno mluvilo jako o „budoucnosti“, se velmi rychle stávají běžnou součástí projektů.
Ne proto, že by byly módní. Ale proto, že řeší konkrétní problémy – nedostatek lidí, tlak na náklady, požadavky na flexibilitu a dostupnost výroby.
Rok 2026 nebude o tom, kdo má nejvíc robotů. Bude o tom, kdo je dokáže smysluplně využít.
Prediktivní údržba jako nový standard
Jedním z největších posunů bude rozšíření prediktivní údržby řízené daty a umělou inteligencí. Stroje už nečekají, až se něco pokazí. Sledují vibrace, teploty, proudy i chování v čase a samy upozorní, že se blíží problém.
Výsledkem není jen vyšší dostupnost výroby, ale hlavně zásadní úspora nákladů. Údržba se plánuje dopředu, odstávky jsou kratší a řízené. U dobře nastavených systémů se dnes běžně mluví o dostupnosti výrobních linek kolem 99 %.
Hyperflexibilní výrobní linky
Dalším výrazným trendem je flexibilita výroby. Zatímco dříve změna produktu znamenala hodiny přestavby, v roce 2026 se bude běžně počítat s minutami. Jedna linka zvládne více variant výrobku bez nutnosti dlouhých prostojů.
To zásadně mění pohled na sériovost. Hromadné přizpůsobení přestává být výjimkou a stává se standardem. Výrobní linky se navrhují tak, aby se dokázaly rychle přizpůsobit trhu, ne naopak.
Digitální dvojčata v praxi
Digitální dvojče už není jen nástroj pro velké korporace. Každý stroj, linka nebo technologický celek má svůj virtuální obraz, na kterém lze testovat změny, optimalizovat výkon a simulovat poruchy – bez rizika pro reálný provoz.
V roce 2026 se digitální dvojčata stanou běžnou součástí projektování i provozu. Ne jako hračka, ale jako praktický nástroj pro rozhodování v reálném čase.
Technologie, které to umožňují
Velkou roli v tomto vývoji hraje kombinace edge computingu a rychlých sítí. Rozhodování se přesouvá přímo na výrobní linku. Reakce probíhají v milisekundách, bez zbytečných prodlev.
Roste také význam spolupracující robotiky. Roboti a lidé pracují vedle sebe bezpečněji než kdy dřív. Směr není v nahrazení člověka, ale v jeho podpoře – v převzetí monotónních, fyzicky náročných nebo rizikových činností.
A stále větší váhu má udržitelnost. Efektivní využití materiálu, energie a minimalizace odpadu se z environmentálního tématu stává čistě ekonomickou výhodou.
Výzvy, které s sebou změna přináší
S rozvojem automatizace roste i složitost systémů. Více propojení znamená vyšší nároky na kybernetickou bezpečnost. Ochrana dat a výrobních sítí se stává nedílnou součástí každého projektu.
Další výzvou je nedostatek kvalifikovaných lidí. Technologie samy o sobě nestačí. Potřebujete lidi, kteří jim rozumí, umí je zapojit, provozovat a udržovat.
A v neposlední řadě jsou tu investice. Přechod k moderní automatizaci není levný, ale odkládání změn bývá ještě dražší. Firmy, které začnou včas, budou mít náskok, který se bude jen těžko dohánět.
Pohled z praxe
V JARKO Industry už dnes pracujeme s technologiemi, které budou v roce 2026 považovány za standard. Ne proto, že by byly „revoluční“, ale proto, že dávají smysl. Stavíme řešení, která fungují dlouhodobě, jsou servisovatelná a přinášejí reálnou hodnotu provozu.
Budoucnost automatizace není o efektech. Je o stabilitě, datech a správných rozhodnutích.
Závěr
Rok 2026 nebude o tom, kdo má nejmodernější technologii. Bude o tom, kdo ji dokáže rozumně využít. Kdo spojí techniku, lidi a procesy do funkčního celku.
A právě tam se dnes láme budoucnost průmyslové výroby.
