Článek
Na poradách to zní jednoduše.
„Dáme tam robota. Ušetříme lidi. Zvedneme výkon.“
Jenže pak přijde nejčastější otázka, kterou si dnes firmy dávají do Googlu:
Robotizace výroby – kolik to stojí?
A tady vzniká problém.
Protože většina firem si tu cenu spočítá… špatně.
Ne že by neuměly počítat.
Ale proto, že počítají jen to, co je vidět.
Robot samotný.
Jenže robotizace výroby není o robotovi. Je o celém systému okolo. A ten bývá dražší než robot.
1) Kolik stojí robotizace výroby? Záleží, ale rozmezí je překvapivě široké
Abych byl férový – nejde dát jednu cenu. Robotizace výroby může být:
- jednoduché „pick & place“
- robotické svařování
- manipulace s těžkým dílem
- paletizace
- obsluha CNC
- kontrolní stanice s kamerami
- nebo celá automatická linka
Ale pokud chceš odpověď na otázku kolik to stojí, v praxi se dnes často pohybuješ zhruba v těchto hladinách:
Orientační rozmezí investice (běžný průmysl)
- 1,5 – 3 mil. Kč: jednoduchá paletizace, základní buňka
- 3 – 7 mil. Kč: standardní robotické pracoviště se zabezpečením
- 7 – 15 mil. Kč: složitější aplikace + měření/vision + integrace do provozu
- 15+ mil. Kč: linky, více robotů, dopravníky, komplexní MES/ERP napojení
A tohle je přesně bod, kde firmy udělají první chybu:
Čekají, že to bude „robot za 1 milion“.
A pak se diví, že nabídka je 5 milionů.
2) Největší lež robotizace: „Robot stojí X“
Robot může stát třeba:
- 600 tisíc
- 900 tisíc
- 1,5 milionu
Jenže robot není pracoviště.
Robot je jen „motor“.
To, co dělá hodnotu, je celý zbytek:
- bezpečnostní oplocení, světelné závory, bezpečnostní PLC
- chapadla (a často několik variant)
- přípravky, polohování dílu, upínání
- dopravníky, podavače, zásobníky
- kamerový systém / vision (když není vše přesně)
- rozvaděč, kabeláž, průmyslová síť
- programování, testování, ladění
- dokumentace
- školení
- servis
- a hlavně: integrace do reálné výroby
Robotizace výroby tedy není „koupím robota“.
Je to „postavím provozuschopný systém“.
3) Proč se firmy v kalkulaci pletou? Protože počítají jen úsporu mezd
Nejčastější firemní kalkulace vypadá takto:
„Operátor stojí 45 000 Kč měsíčně. Robot nahradí 2 lidi. Návratnost 2 roky.“
A pak realita:
- robot nejede 100 % času
- výrobek se mění (a změna stojí peníze)
- robot potřebuje obsluhu / doplňování
- vznikne úzké místo jinde
- servis a odstávky
- a hlavně: lidi nezmizí – jen se přesunou
A najednou je návratnost jinde.
Tím nechci říct, že robotizace výroby se nevyplatí. Naopak – často se vyplatí skvěle.
Jen musíš počítat správně.
4) Skryté náklady, které firmy ignorují (a pak brečí)
Tady jsou typické položky, které „v tabulce nejsou“, ale v realitě jsou vždycky:
A) Změna výrobku / varianty
Když máš 10 variant produktu, robotizace výroby není jen o programu.
Je to o:
- zásobnících
- chapadlech
- přípravcích
- přeseřízení
- občas i výměně části technologie
Každá varianta zvyšuje náklady.
B) Cyklus a skutečný výkon
Robot může jet cyklus 4 sekundy.
Ale systém může mít reálně:
- čekání na díl
- čekání na upnutí
- čekání na kontrolu
- čekání na uvolnění dopravníku
A výkon klesne o desítky procent.
C) Kvalita dílů (tolerance)
Robot je přesný. Výroba bývá „tak nějak“.
Pokud díly nejsou stabilní:
- robot nebude brát
- bude dělat chyby
- bude stát
- a bude se ladit
A opět: stojí výroba, i když robot „existuje“.
5) Co je nejdražší část robotizace? Čas integrátora a ladění v provozu
Tohle je tvrdá pravda:
Nejvíc peněz nejde za železo.
Nejvíc peněz jde za hodiny lidí, kteří to musí zprovoznit.
Protože robotická buňka se nedá „dodat jako krabice“.
Musí se:
- navrhnout
- postavit
- oživit
- odladit
- odzkoušet na reálných dílech
- předat do provozu
A teď to nejdůležitější:
80 % problémů vznikne až ve chvíli, kdy to připojíš do reálné výroby.
A firmy v kalkulaci často počítají:
- „montáž 2 dny“
- „program 3 dny“
Jenže realita bývá:
- 2 týdny ladění
- 5 úprav
- 3 odstávky
- 20 drobných chyb
A proto se při kalkulaci pletou.
6) Robotizace výroby není úspora. Je to kontrola a stabilita
Když se robotizace výroby udělá dobře, největší přínos často není jen „ušetříme člověka“.
Je to:
- stabilní takt
- stabilní kvalita
- méně zmetků
- méně reklamací
- menší závislost na konkrétním operátorovi
- lepší predikovatelnost
Jinými slovy:
Ne že je to levnější.
Ale je to lepší, bezpečnější a jistější.
A to je v průmyslu často důležitější než hrát si na „co nejnižší náklady“.
7) Nejčastější chyba firem: hledají nejlevnější robotizaci
A teď přichází ta největší past.
Firma řekne:
„Chci robotizaci výroby. Kolik to stojí?“
Dostane 3 nabídky:
- 3,8 mil.
- 5,2 mil.
- 7,9 mil.
A vybere 3,8 mil., protože „ušetřila“.
Jenže při robotizaci výroby ušetřit často znamená:
- slabší bezpečnost
- žádná diagnostika
- žádná dokumentace
- levná chapadla
- nulová servisní připravenost
- řešení, které funguje jen v ideálních podmínkách
A jakmile se objeví první realita…
stojí výroba.
A v tu chvíli je těch „ušetřených 2 miliony“ jen číslo na papíře.
8) Jak se má správně počítat návratnost? Jednodušeji, než si myslíte
Když chceš spočítat, kolik to stojí, nedívej se jen na robot.
Dívej se na 3 otázky:
- Kolik prostojů a chaosu to odstraní?
- O kolik to stabilizuje kvalitu a výkon?
- Kolik bude stát údržba, servis a změny za 5 let?
Robotizace výroby se nesmí počítat jako nákup stroje.
Musí se počítat jako investice do systému.
Závěr: Robotizace výroby není drahá. Drahé je ji počítat špatně
Robotizace výroby dává smysl. Někdy obrovský.
Ale jen tehdy, když se nepočítá jako:
„robot vs mzdy“.
Správně se počítá jako:
- stabilita
- snížení prostojů
- menší zmetkovitost
- jistota dodávek
- a hlavně: provozuschopnost i za dva roky, ne jen při předání
Protože robotický systém, který jede jen v ideálních podmínkách, není automatizace. Je to drahý experiment.
A firma se pak nediví, že místo výsledků řeší jen jediné:
kolik to stojí, když zase stojí výroba.
A právě proto má smysl přemýšlet o robotizaci méně jako o „nákupu robota“ a víc jako o správně navržené a servisovatelné technologii – od elektroinstalace, přes rozvaděče, až po měření, diagnostiku a stabilní provoz. V JARKO Industry vidíme v praxi pořád dokola, že nejvyšší návratnost nemají nejdražší roboty, ale řešení, která firmě konečně přestanou vyrábět prostoje.
