Článek
Je mi třiadvacet a poslední roky jsem si na rodinných akcích připadal spíš jako levná pracovní síla než jako člen rodiny. Hlavně kvůli synovcům. Mám tři, jsou to pěkní rarachové, a moje sestra Jana s manželem Karlem nějak automaticky počítali s tím, že jim s nimi budu pomáhat. Došlo to tak daleko, že jsem se musel odstěhovat od našich, protože jsem byl doma neustále nucený dělat klukům dozor.
Vrchol přišel loni v létě na dovolené u moře. Jel jsem s našima autem, oni mi platili hotel. Jenže háček byl v tom, že jsem byl nacpaný v jednom pokoji s těma třema divochama, protože Jana s Karlem chtěli mít „svoje soukromí“. Slibovali hory doly, jak si budu moct dělat, co chci. Realita? Skoro pořád jsem lítal kolem kluků. Když jsem si postěžoval, naši i ségra mi hned připomněli, že jsem tam zadarmo, tak ať držím pusu a krok. Nakonec jsme udělali jedinou věc, kterou jsem chtěl já – zašli jsme do jedné malé galerie. Já mám umění rád a u moře si vždycky rád něco projdu. Kluci se tam samozřejmě ukrutně nudili a dávali to patřičně najevo. Byla to spíš galeje než dovolená.
Letos v červnu naši naplánovali další výpravu k moři. A automaticky počítali s tím, že pojedu zase s nimi, stejným stylem jako loni. Jenže to jsem zarazil hned v zárodku. Řekl jsem jim na rovinu, že tentokrát jedu vlastním autem a zaplatím si vlastní pokoj v hotelu. Naši koukali jak puci, hned začali strašit, kolik to bude stát. Uklidnil jsem je, že si to můžu dovolit – mám slušnou práci a auto mi ještě jakž takž jezdí.
A pak to začalo. Ty „ale“. Proč prý nechci jet s nimi? Tak jsem jim vyjmenoval všechny důvody – hlavně to, že si chci tu dovolenou užít jako dospělej chlap a ne jako loni, kdy se mnou jednali jak s onucí a byl jsem jen pomocná síla na hlídání.
Naši to samozřejmě hned řekli Janě. Ta mi volala a spustila takovej křik, že mi z toho šla hlava kolem. Prý jim kazím celou dovolenou, jak si to představuju, že si budu někde trajdat sám, zatímco ona se tam bude dřít se třema klukama. To už jsem nevydržel a taky jsem na ni vyjel. Připomněl jsem jí, jak mě loni jenom zneužívala, že jsem si nemohl dělat skoro nic, co jsem chtěl, a ještě jsem byl za blbce, když jsem chtěl jít do pitomé galerie. Řekl jsem jí, že jsem dospělej a mám taky právo na vlastní dovolenou, ne jen dělat podržtašku jim.
Výsledek? Sestra se mnou nemluví a naši mě pořád lámou, ať jedu s nimi a „držím basu“, abychom zachovali rodinnou pohodu. Já si ale stojím za svým. Ten tlak je ale děsnej. Fakt jsem takovej sobec, že chci mít na dovolené taky trochu klidu a prostoru pro sebe?
Aby toho nebylo málo, potřeboval jsem se z toho nějak vykecat, tak jsem to anonymně hodil na jednu internetovou diskuzi. No a co čert nechtěl, ségra na to asi při ranní kávě narazila. Nejenže byla ještě víc nepříčetná, ale navíc ji prý strašně naštvalo, že jí tam nikdo nedával za pravdu. Začala zase ta svoje písnička, jak je to strašně těžký být mámou tří kluků a že to nejmenší, co můžu udělat, je pomoct, protože jsem mladej, svobodnej a ona si potřebuje odpočinout. Když jsem jí zopakoval, že na svým rozhodnutí nic neměním, hned volala našim, aby si na mě došlápli.
Čekal jsem další kolo přemlouvání od rodičů, ale stal se pravý opak. Asi si tu diskuzi taky přečetli. Nejdřív byli sice naštvaní na mě, co si to dovoluju takhle veřejně řešit rodinné věci, ale já jim řekl, že kdyby mě poslouchali hned na začátku, nemusel jsem si nikde stěžovat. Že už mám plný zuby toho jejich „držení basy“, kdy já jsem ten, kdo to vždycky odnese, jen aby měla ségra klid. A světe div se, naši se tentokrát postavili na moji stranu. Pustili se do Jany a nakonec se – podržte se – celá dovolená zrušila! Hotel prý ještě stejně neměli zarezervovaný. Takže teď se naši hádají se ségrou, ségra to samozřejmě hází na mě a synovci prý doma brečí, že nepojedou k moři. Jana mi ještě stihla zavolat a v podstatě mi naznačit, že nemám žádný vlastní život, a proto mám asi čas a povinnost jí pomáhat. Tohle jsem si pro jistotu nahrál a řekl našim, a o tom se teď prý hádají nejvíc.
Takže jak to dopadlo? Naši mi slíbili, že už mě nikdy nebudou nutit kluky hlídat a uznali, že loni to vůči mně nebylo fér. Momentálně jsou na Janu fakt naštvaní kvůli té poznámce o mém „životě“. Ségra samozřejmě hraje chudinku a švagr Karel? Ten od toho dává ruce pryč, jako by se ho to netýkalo. Takže dovolená sice nebude, ale já mám aspoň pocit, že jsem si konečně vybojoval svoje místo. I když ta pachuť z celé téhle rodinné estrády asi jen tak nezmizí.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
