Článek
Ve Versailles se žilo opulentně
Ludvík XIV. se stal nejdéle vládnoucím králem evropské historie. Králem se stal v roce 1643 coby čtyřletý, slavnostně korunován byl v roce 1654 coby šestnáctiletý. Na trůnu pak strávil až do své smrti v roce 1715 plných 72 let. A byly to roky poměrně bouřlivé.
Francie se za jeho panování stala doslova výkladní skříní evropské monarchie. Mohl za to především opulentní zámek ve Versailles. Král si jej nechal přebudovat po události z roku 1661. Tehdy se účastnil slavnostní večeře v zámku Vaux-le-Vicomte, který byl vybudován pro tehdejšího ministra financí Nicolase Fouqueta.
Král, který se chtěl vyhnout tehdy napjaté situaci v Paříži, se uchýlil právě do nově vybrané rezidence. Tím se začal psát příběh slavného sídla, kde se žilo velmi náročným životním stylem. Byť ve skutečnosti trvalo 50 let, než byl jeden z dnes nejkrásnějších zámků dobudován, život ve Versailles dnes opřádají legendy.
Král měl řadu milenek
Traduje se, že král se nezříkal žádných požitků, ty tělesné nevyjímaje. Ludvík XIV. byl znám svou slabostí pro ženy a výčet jeho milenek tak není vůbec krátký. Tou patrně nejznámější se stala Françoise de Rochechouart, markýza de Montespan. Tomu, že krále zaujala, se nelze příliš divit, šlechtična patřila k velmi půvabným ženám. Společně také měli hned sedm dětí.
Svou oblíbenkyni ale nakonec zapudil a nahradila ji madame de Maintenon, původním jménem Françoise d'Aubigné, provdaná Madame Scarron, Ta byla vychovatelkou potomků, jež měl král s markýzou de Montespan.
Své pevné místo v životě krále měly i další dámy, především pak Anna Rakouská (1601-1666), Marie Mancini, Marie Tereza (1638-1683) a Louisa de Valliere (1644-1710).
Některé z nich byly oficiální a uznával je dokonce i dvůr. Šlo o dámy vynikající hlavně inteligencí a bystrou myslí. Žen, které se probojovaly do královy přízně však bylo mnohem více. Většinou se podle dnešních zpráv jednalo o krátké zálety trvající nejvýše několik týdnů.
Není všechno zlato, co se třpytí
Jedinou ženou, která si mohla dovolit vyjádřit se u dvora o výše zmíněných (a mnohých dalších) dámách nelichotivě, byla švagrová krále Alžběta Šarlota Falcká, přezdívaná Liselotte, sama nepříliš půvabná, ale oplývající nadhledem a důvtipem. Tato žena měla u královského dvora specifické postavení.
Podobný stav ve Versailles však pochopitelně nemohl vydržet věčně. Večírky plné kurtizán nebo celá řada vydržovaných milenek nakonec zemi finančně zruinovaly. A ke stavu francouzské státní pokladny jednoznačně v pozitivním slova smyslu nikterak nepřispěly ani četné válečné konflikty, které Král Slunce vedl.
Králi lze však také připsat některé zásluhy. Inklinoval ke kultuře a je považován za zakladatele klasického baletu. Na jeho dvoře útočiště našel i jeden z nejslavnějších dramatiků – Moliére.
Zdroje
1) Ludvík XIV: https://en.wikipedia.org/wiki/Louis_XIV
2) Sexualita ve Versailles: https://www.ft.com/content/e9a5d28b-687d-490b-b914-c63f7421af2a
3) Intimní život u francouzského dvora: https://theconversation.com/fornication-fluids-and-faeces-the-intimate-life-of-the-french-court-71982
