Článek
Představte si vesmír jako obrovskou, nekonečnou prázdnotu. V téhle nesmírné dálce je naše Země jen malinká modrá tečka a lidský život jen krátké mihnutí. Vy, stejně jako každý jiný, se jednoho dne zničehonic objevíte a stejně rychle zase zmizíte. Historie vesmíru se táhne před vámi a bude pokračovat dlouho poté, co už tu nebudete.
A přece tu jsme. Mezi všemi možnými věcmi, které mohly existovat, jsme vy a já mezi těmi, které existují. V tomhle krátkém okamžiku prožíváme život: smějeme se, pláčeme, milujeme, tvoříme, spojujeme se, trápíme se, selháváme a zkoušíme to znovu. V naší pomíjivé existenci definujeme, co znamená být člověkem.
A tady vstupuje na scénu existenciální nihilismus. Naznačuje, že v tom velkém plánu věcí nemusí mít naše životy žádný vnitřní smysl nebo účel. To znamená, že neexistuje žádný velký plán nebo konečný důvod, proč existujeme. Vesmír je obrovský a lhostejný a lidský život je jen jeho malou částí. V širším měřítku naše životy nemají předem daný význam.
Na první pohled se tahle myšlenka může zdát ponurá nebo znepokojivá. Kdo by se necítil ztracený tváří v tvář obrovskému a lhostejnému kosmu? Ale existenciální nihilismus nás vyzývá, abychom přehodnotili náš přístup k životu a smyslu. Pokud život nemá pevně daný význam, pak máme svobodu si ho vytvořit sami, a to je neskutečně silné.
Navíc existenciální nihilismus podporuje pokoru a vzájemnou propojenost. Připomíná nám, že ačkoliv naše životy mohou být v kosmickém měřítku prchavé, jsou hluboce smysluplné v kontextu našich osobních cest a dopadu, který máme na druhé. Tím, že přijmeme naši existenci jako jedinečnou příležitost prožívat a přispívat světu, můžeme najít smysl v přítomném okamžiku a rozvinout hlubší ocenění pro ten pomíjivý, ale drahocenný dar života.
Z psychologického hlediska existenciální nihilismus zpochybňuje naši potřebu jistoty a bezpečí. Lidé přirozeně hledají vzorce a účely, takže myšlenka života bez účelu může být znepokojivá. Nicméně, uvědomění si, že smysl našich životů je na nás, nás osvobozuje od tlaku přizpůsobovat se vnějším očekáváním nebo společenským normám. Tahle svoboda nám umožňuje přijmout naši individualitu a jít za tím, co s námi skutečně rezonuje – co nás činí šťastnými a dává nám osobní naplnění.
Postupně si začnete všímat, že mnoho věcí, které vás stresují, je ve skutečnosti bezvýznamných a ani moc nedávají smysl. Začnete chápat, že život nemusí být tak vážný, jak všichni říkají. Uvědomíte si, že život je jednoduchý, jedinečný a krásný a ty malé okamžiky, které právě teď prožíváme, jsou nesmírně cenné.
Zjistíte, že máte moc vymanit se z minulých cyklů a historie, vytvořit si svůj vlastní smysl. Nemusíte věřit všemu, co vám řeknou, ani jít po cestě, kterou vám vytyčili ostatní. Místo toho máte svobodu vybrat si život, jaký chcete žít, definovat si vlastní štěstí a utvářet svůj osud.
Život může být nepředvídatelný a chaotický a někdy se stávají věci, které nemůžeme ovlivnit. Pochopením, že život nepotřebuje předem daný smysl, můžeme najít útěchu ve vědomí, že je v pořádku nechat věcem volný průběh a co nejlépe využít to, co nám přijde do cesty.
Nemít pevně daný smysl nemusí být děsivé. Znamená to, že jsme svobodní zkoumat, zkoušet nové věci a měnit názory. Je to připomínka, že nemusíme mít všechno vyřešené hned – ani nikdy.
Existenciální nihilismus může znít složitě, ale v jádru je to o svobodě a kreativitě. Říká nám, že ačkoliv život nemusí mít velký, kosmický účel, my máme neuvěřitelnou moc dát mu svůj vlastní smysl. Takže až příště budete zírat na hvězdy a přemýšlet, o co tu vlastně jde, pamatujte, že odpověď je na vás.
Doufáme, že vám tohle dává nový pohled na existenciální nihilismus a na to, jak to vlastně může být pozitivní a posilující způsob, jak se na život dívat! Až budete přemýšlet o rozlehlosti vesmíru a svém jedinečném místě v něm, zeptejte se sami sebe: Pokud máte svobodu vytvořit si vlastní smysl života, co si zvolíte, aby to bylo?
Zdroje:
