Článek
Rozhodovací nebo též analytická paralýza je definována jakožto psychologický fenomén, kdy je člověk neschopen se rozhodnout a zvolit si z více nabízejících se možností. Šíře volby tak pro některé jedince paradoxně není synonymem svobody, ale vyvolává v nich spíše hrůzu. Strach, že uděláme chybu nebo se vzdáme lepšího řešení, převáží nad reálným očekáváním nebo potenciální hodnotou úspěchu včas přijatého rozhodnutí.
Nezáleží přitom na tom, jestli se jedná o závažné životní rozhodnutí v podobě změny zaměstnání nebo o zdánlivou každodenní maličkost, jako jakou košili si obléct. Lidé prožívající rozhodovací paralýzu zažívají intenzivní emocionální reakci v okamžiku, kdy čelí jakémukoli rozhodnutí. Dochází k ní tehdy, když jsme v rámci toho, abychom se posunuli dále, nuceni příliš přemýšlet a cítíme se tak být zahlceni. Ostatně to není příliš překvapivé vyústění běžného lidského života, pokud vezmeme v potaz, že odborníci spočítali, že průměrný člověk musí denně učinit přibližně 35 000 vědomých rozhodnutí.
Doprovázen je tento stav dalšími projevy, jako je:
- ruminace neboli neustálé přemítání a nutkavé myšlenky ve smyslu „co by kdyby“
- zrychlený srdeční tep
- pocit úzkosti
- zvýšené pocení
- povrchní dýchání
- neschopnost usnout
- únava
- nezájem o rozhodování
- nedostatek produktivity
- neschopnost soustředit se
- migrény
- zažívací potíže
V soudobé společnosti je rozhodovací paralýza rozšířená skutečně hojně. Ze statistik vyplývá, že dokonce 32 % dospělých je zahlceno každodenními rozhodnutími, například co jíst nebo nosit. Kromě toho se více než 78 % lidí stresuje z nedostatku času na plnění úkolů.
Proč rozhodovací paralýza vzniká
Příčin vzniku rozhodovací paralýzy je hned několik. K jejímu rozvoji přispívá v první řadě omezený časový rámec. Tedy čím vytíženější jsme, tím důležitější je, jak k jednotlivým aspektům v našem životě přistoupíme. S každým rozhodnutím tedy roste zodpovědnost i určitý tlak. A stoupá tak i riziko rozhodovací paralýzy. Snažíte se být vysoce produktivní a činit ta nejlepší rozhodnutí pro svůj soukromý i pracovní život. Paradoxně ale tím spíše můžete „zatuhnout“ a neděláte vůbec nic.
Rozhodovací paralýza je tak někdy považována za „matku“ prokrastinace. To výrazně nabourává vaši duševní pohodu. Takový stav nepříznivě ovlivňuje vaši sebedůvěru. Ostatní lidé vám totiž nevyhnutelně začnou připadat mnohem kompetentnější a schopnější. Přestože se nejedná o oficiální lékařskou diagnózu, může být tento problém spojen i s dalšími nepříjemnými duševními stavy, jako je úzkost, deprese a ADHD.
Svůj podíl na rozvoji tohoto fenoménu také může mít strach z chybných rozhodnutí. Důsledky takových omylů mohou být například v pracovním životě zkrátka příliš vážné. Stejně tak příčina může spočívat v onom pověstnému pocitu, že nám zkrátka „ujíždí vlak“. To znamená, že je pro nás daná problematika příliš složitá nebo překotně podléhající změnám.
Podobně jsme k rozhodovací paralýze náchylní v oblasti financí, neboť nás to může výrazně ohrozit. Nicméně tímto negativním jevem je ohrožen i soukromý život, ať už se jedná o romantické vztahy nebo o rodinné vazby. Výzkumníci zjistili, že situace odehrávající se pod vysokým tlakem, které mají tendenci vyvolávat analytickou paralýzu, vedou také k horšímu výkonu v kognitivních úlohách. Jinými slovy, stres a úzkost přispívají k nadměrnému přemýšlení, které pak ztěžuje šanci učinit správná rozhodnutí.
Jak bojovat s rozhodovací paralýzou
Jak se s rozhodovací paralýzou vypořádat? Ačkoli ohleduplnost patří k ceněným vlastnostem, zpravidla tím rozumíme ohleduplnost spíše vůči ostatním. Vnímaví bychom ale měli být i k sobě samým. Zaměřte se na to, jak se cítíte, dovolte si být flexibilní a soustřeďte se na vlastní silné stránky. To vám může pomoci cítit se méně zahlceni a cítit se jistější ve svých rozhodnutích.
Stejně tak je dobré si rychlost rozhodování trénovat. Stanovte si například pětiminutový časový limit na to, abyste v obchodě dospěli k tomu, který šampón si koupíte. Časem si díky tomu vybudujete patřičné sebevědomí, které vám pomůže stejně přistupovat i k závažnějším otázkám vašeho života, jako je například kariéra. Sebedůvěru lze posílit také tím, že si připomenete dobrá rozhodnutí, která už se vám v minulosti podařilo realizovat.
A pozor, v konečném důsledku je podstatné si i uvědomit, že nejistota je jednoduše součástí naší existence. Nevědět, které rozhodnutí je správné, je přirozené. Svou volbu však konáte v dané chvíli s tím nejlepším možným vědomím a více udělat při nejlepší vůli nemůžete. Navíc „správnost“ rozhodnutí v konečném důsledku může být značně relativní. To, co dnes působí jako absolutní katastrofa, se později může ukázat jako důležitý krok, který vás posune dál. A pokud se ukáže, že jste se rozhodli špatně? V takovém případě je podstatné nikoli chybu neudělat, ale umět se s ní a jejími následky vyrovnat.
Zbavit se rozhodovací paralýzy tak rozhodně není pouhou otázkou toho, že se vám bude žít komfortněji a nebudou vás nadměrně zatěžovat triviální úkoly. Jde o důležitou dovednost. Pro běžný život jednoduše potřebujeme být vybaveni adekvátními rozhodovacími schopnostmi. Jinak jednoduše vůbec nebudeme schopni optimálně fungovat ve společnosti.
