Článek
Už od dětství jsem si zvykl, že moje potřeby a důležité okamžiky jdou stranou, když se náhodou moje o šest let starší sestra necítila ve své kůži. Zrušený basketbalový zápas? Jasně, ségra má špatný den. Promoce? No co, ségra se pohádala v práci. Rodiče prostě vždycky upřednostnili její nálady a já se s tím musel smířit.
Když jsem potkal Janu, lásku svého života, a rozhodli jsme se vzít, byl jsem plný obav. Svěřil jsem se rodičům, že se bojím, aby mi sestra zase něco nepokazila. Mamka mě ale neustále ujišťovala, že tentokrát bude všechno jinak.
Den D přišel jako zlý sen. Místo gratulací mi na mobilu přistála hlasová zpráva od mámy. Nemohou přijet, protože sestřin pes je nemocný a ona je z toho úplně hotová. Zlomilo mi to srdce.
Naštěstí mám skvělého nejlepšího kamaráda, Davida. Ten, věčný vtipálek, mi sebral telefon a zeptal se Jany, jestli by jako svatební dar nemohl zveřejnit na sociálních sítích video z naší svatby. Janě se ten nápad líbil a já o ničem nevěděl, protože jsme hned po obřadu odjeli na chatu k jezeru, kde nebyl signál.
Když jsem se po týdnu vrátil domů, čekaly na mě stovky zpráv. Rodina z obou stran mě bombardovala, ať to video okamžitě stáhnu. Prý moje sestra nepřetržitě brečí a máma odmítá vylézt z domu.
Možná jsem teď ten zlý já. Video jsem nesmazal a ani jsem hned nevolal zpátky. Počkal jsem, až mi skončí dovolená, a užíval si první dny v našem novém domově s Janou. Až pak jsem se ozval.
Táta mi řekl, ať to video stáhnu. Prý to pro ně byl jen „špatný večer“ a všechno mi s Janou vynahradí. Moje odpověď byla jasná: „Jak mi proboha chcete vynahradit mou svatbu? To je přece jednou za život. A vy jste se rozhodli ignorovat moje city.“
Táta jen opakoval, že mi to vynahradí. Řekl jsem mu, že video stáhnu, až mi nějakým způsobem vynahradí, že nebyli na mé svatbě. Naštvaně jsme oba zavěsili telefon dřív, než jsme řekli něco, čeho bychom litovali.
Možná jsem fakt ten, kdo udělal chybu. Možná jsem to video měl prostě smazat. Ale v tu chvíli jsem cítil zvláštní zadostiučinění. Konečně i moje sestra pocítila, jaké to je, když se kvůli ní něco důležitého zkazí. A víte co? Nelituju toho.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se s námi o svůj na pribehy.medium@seznam.cz