Článek
Když našemu synovi bylo šestnáct a udělal si řidičák, dovolili jsme mu používat staré auto po příbuzných. V té době měl našetřeno asi sto tisíc korun. Slíbili jsme mu, že mu k maturitě zdvojnásobíme jakoukoliv částku, kterou bude mít. Rozumně jsme si mysleli, že to možná zdvojnásobí na dvě stě tisíc z brigád a my mu přidáme na slušné auto za čtyři sta tisíc.
Teď má na auto našetřeno přes sedm set tisíc korun. Řekl, že měl něco přes dvě stě tisíc, ale v dubnu chytře investoval do akcií a po zdanění mu zbyde právě tato suma (osobně si myslím, že neměl nic jiného než obrovské štěstí).
Trvá na tom, abychom dodrželi náš slib a částku mu dorovnali. Finančně to pro nás není obrovská rána, protože nás také překvapil tím, že získal stipendium za zásluhy (které si opravdu zasloužil). Problém spočívá v tom, že opravdu nechceme porušit slib, který jsme mu dali, ale zároveň jsme pevně přesvědčeni, že osmnáctiletý kluk v autě za MILION A PŮL je velmi špatný nápad. Nemůže s ním ani jezdit do školy, dokud nebude ve druháku, a pojištění na takové auto bude noční můra.
Ptám se tedy, byl by lepší postup porušit slib a pravděpodobně čelit jeho zášti? Nebo ho dodržet a vysolit ty peníze?
Díky předem za rady.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
