Článek
S manželem máme takovou malou zálibu – milujeme procházení second-handů. Je to naše oblíbená kratochvíle, náš způsob, jak si užít rande. Minulý týden, na státní svátek 28. října, jsme si opět udělali takový výlet.
Po nalezení několika kousků oblečení jsem si stoupla do fronty k pokladně. Mladý pokladní měl na sobě tričko s českým lvem a starší manželský pár před ním mu ho chválil.
„To je hezké tričko,“ řekla paní. „Je dobře vidět, že někteří mladí jsou ještě hrdí na naši zemi.“
„Děkuji,“ odpověděl pokladní. „Mám i jedno s letopočtem 1918. Věřil byste, že se mě nedávno někdo zeptal, co to znamená? Rovnou se zeptal, co znamená ten rok 1918.“
„To mě nepřekvapuje,“ odvětil manžel té paní. „To je to, co je špatně na těch dnešních dětech. Žádná úcta k historii. Jsou tak nevděční a hloupí. Proto to s tou naší zemí jde z kopce a my jsme se museli tak tvrdě snažit, abychom to napravili!“
V tu dobu si manžel z toho páru všiml, že stojím za ním. Pravděpodobně jsem na tváři neměla zrovna příjemný výraz, ale chystala jsem se nechat si svůj názor pro sebe.
„A co vy?“ obrátil se na mě. „Vy víte, co znamená rok 1918?“
„Samozřejmě, že ano,“ odpověděla jsem chladně. „To není zrovna příjemný předpoklad.“
„Tak vám nebude vadit, když mi to řeknete,“ trval na svém.
Už mě ta jeho hra unavovala. „Vznik samostatného Československa.“
Manžel se zasmál, ale pak přestal. Zíral na mě a já věděla, že se mi nebude líbit další věc, která mu vyjde z úst: „A kolik vám tedy je?“
Ta otázka mě upřímně zaskočila. Už jsem zažila pár zvědavých starších lidí, ale on se jen snažil zachránit si tvář. Usmála jsem se a řekla: „Je mi třicet pět. Myslela jsem, že ptát se ženy na věk je neslušné. Neučili vaši generaci žádné slušné chování, nebo jste tu lekci zrovna vynechal?“
Jeho tvář nabrala asi pětatřicet odstínů červené, pusa mu klesla. Vypadal jako ryba lapající po vzduchu. Myslím, že jsem mu zkratovala mozek. V tu chvíli ho jeho žena tahala za rameno. Najednou se otevřela druhá pokladna a druhá pokladní na mě spěšně mávala, abych šla k ní a ona mě mohla odbavit. Než se můj manžel vrátil z toalety, celá oblast byla tichá a napětí by se dalo krájet máslovým nožem.
Doufejme, že příště si rozmyslí, než se pokusí zatahovat lidi do hanobení generací, ale nějak o tom pochybuji. Je těžké naučit starého psa novým kouskům.
