Článek
Masný průmysl a jeho vliv na uhlíkovou stopu
Uhlíková stopa zanechaná člověkem na planetě je obrovská. Tímto termínem se označuje množství oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů, které se uvolní během životního cyklu produktu, který používáme, poskytnutím služby, cestováním a dalšími činnostmi.
Jde o důležitý ukazatel, s jehož pomocí můžeme doložit, jak výrazný dopad má lidské působení na klimatické změny na planetě. Tedy, zjednodušeně řečeno, jak výraznou ekologickou zátěží pro Zemi jsme.
A to i ve sférách, nad nimiž příliš neuvažujeme a bereme je jako absolutní samozřejmost, ba přímo nutnost. Produkce potravin přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů až 37 %, uvádí prostřednictvím svého webu environmentální organizace Greenpeace. K nejvýraznějším znečišťovatelům životního prostředí patří v první řadě masný průmysl.
Institut pro zemědělskou a obchodní politiku, GRAIN a německá Nadace Heinricha Bölla například společnými silami upozornily na to, že roce 2016 emitovalo 20 největších světových masných a mlékárenských firem více skleníkových plynů než Německo.
Průmysl a energetika představují mnohem nápadnější zdroje znečištění a na vzniklou situaci tak paradoxně adekvátně reagují. Zemědělství je zatím odvětvím, které stojí v tomto směru stranou výraznější pozornosti. Plochy umožňující masnou produkci však bude s narůstající spotřebou nutné rozšiřovat. Vlivem přeměny krajiny v monokulturu nicméně dochází právě k produkci oxidu uhličitého.
Nadměrná konzumace živočišných produktů přitom dle odborníků přispívá k rozvoji mnoha civilizačních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol nebo diabetes typu II. Tlak tlak zájmových skupin na omezení spotřeby masa tak narůstá.
Dotace jako černá díra státního rozpočtu
Další pomyslnou temnou stranou masného průmyslu jsou dotace. Zemědělci a potravináři v letošním roce mají získat touto cestou hned 2,7 miliardy korun.
V Česku se pak významnou měrou dotuje především živočišná výroba. Jak ale ve své tiskové správě upozornil NKÚ, při nastavení podmínek národních dotací zjistil tento úřad značné nedostatky, stanovené podmínky příjemce dotací nevedly k hospodárnému využívání prostředků.
Dotace proudí z fondů EU i ze státního rozpočtu. To v konečném důsledku vede k tomu, že z daní všech občanů tohoto státu se dotuje produkce hovězího, které si ovšem běžný smrtelník při ceně 300 Kč za kilogram (únor 2022, supermarket Rohlík, zdroj magazín Agropress.cz) jen stěží koupí.
Nutnost změnit přístup v této oblasti je tak očividná. V současné době nakonec už nikdo nerozporuje účelnost spotřebních daních zatěžujících paliva. Daň za uhlíkovou stopu potravin je tak dalším logickým krokem. Ostatně k podobnému řešení už se uchýlili ve Velké Británii, kde tuto myšlenku prosazuje sdružení expertů UK Health Alliance on Climate Change. A kdo se za uhlíkovou daň postaví u nás?
Zdroje
1) Greenpeace: Uhlíková stopa potravin: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/4490/co-je-uhlikova-stopa-potravin/
2) Role masného průmyslu v globálním oteplování: https://cz.boell.org/en/2018/01/03/meaty-side-climate-change
3) Ministerstvo zemědělství: Výše dotací pro zemědělce: https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_ministerstvo-zemedelstvi-zverejnilo-1.html
4) Kontrolní závěr NKÚ: https://www.nku.cz/assets/kon-zavery/k22017.pdf
5) Ceny hovězího: https://www.agropress.cz/cenovka-hovezi-maso-leden-2023/
