Článek
Biouhel – přírodní poklad s tisíciletou historií
Už starověké civilizace využívaly sílu zuhelnatělé biomasy k obohacení půdy. Dnes se k této osvědčené metodě vracíme s moderními poznatky a technologiemi. Biouhel, známý také jako „černé zlato“, představuje přírodní poklad s tisíciletou historií a slibnou budoucností pro udržitelné zemědělství a zahradničení.
Co je to biouhel a jak se vyrábí?
Biouhel vzniká procesem pyrolýzy, což je tepelný rozklad organické hmoty (biomasy) za nepřístupu kyslíku. Tento proces probíhá při vysokých teplotách (obvykle 400–700 °C) v reaktorech zvaných pyrolyzéry. Během pyrolýzy se biomasa rozkládá na tři hlavní složky:
- Biouhel (pevná složka): Stabilní forma uhlíku s vysoce porézní strukturou.
- Bioplyn (plynná složka): Směs hořlavých plynů, jako je metan, vodík a oxid uhelnatý, která se může využít k výrobě energie.
- Bioolej (kapalná složka): Směs organických sloučenin, která se může dále zpracovávat na biopaliva nebo jiné chemikálie.
Kvalita biouhlu závisí na druhu použité biomasy, teplotě pyrolýzy a době trvání procesu. Různé druhy biomasy (dřevo, sláma, piliny, skořápky ořechů atd.) produkují biouhel s odlišnými vlastnostmi.
Historie biouhlu – od Amazonie po současnost
Nejznámější a nejstarší důkazy o záměrném používání biouhlu pocházejí z Amazonie, kde vznikaly tzv. terra preta („černá země“). Tyto antropogenní půdy, vytvořené před stovkami až tisíci let původními obyvateli, se vyznačují mimořádnou úrodností a vysokým obsahem biouhlu. Díky porézní struktuře biouhlu tyto půdy lépe zadržují vodu a živiny, což jim umožňuje udržet si úrodnost po staletí.
Používání biouhlu nebylo omezeno pouze na Amazonii. Archeologické nálezy dokazují jeho využití i v jiných částech světa, například v Japonsku, kde se biouhel (pod názvem „Mokusaku“) používal v zemědělství a zahradnictví. V Evropě a Severní Americe byl biouhel hojně využíván v 19. století, než ho nahradila levnější průmyslová hnojiva.
Přínosy biouhlu pro půdu:
- Zlepšení fyzikálních vlastností půdy: Biouhel zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její pórovitost a propustnost pro vodu a vzduch. To má pozitivní vliv na kořenový systém rostlin a snižuje riziko vodní eroze.
- Zlepšení chemických vlastností půdy: Biouhel má vysokou schopnost vázat kationty (kationtová výměnná kapacita – CEC), což mu umožňuje zadržovat živiny, jako je vápník, hořčík a draslík, a postupně je uvolňovat pro rostliny. Dále může biouhel regulovat pH půdy a snižovat její kyselost.
- Zlepšení biologických vlastností půdy: Porézní struktura biouhlu poskytuje ideální útočiště pro prospěšné půdní mikroorganismy, jako jsou bakterie a houby. Tyto mikroorganismy hrají klíčovou roli v koloběhu živin, rozkladu organické hmoty a ochraně rostlin před chorobami.
- Sekvestrace uhlíku a snižování emisí skleníkových plynů: Biouhel je velmi stabilní formou uhlíku, která se v půdě rozkládá po velmi dlouhou dobu (stovky až tisíce let). Tímto způsobem se uhlík z atmosféry ukládá do půdy, což přispívá ke snižování koncentrace CO2 a zmírňování klimatických změn. Navíc může biouhel snižovat emise dalších skleníkových plynů, jako je oxid dusný a metan.
Využití biouhlu v praxi – s příklady:
- Zahradničení: Přidání biouhlu do záhonů, truhlíků a květináčů zlepšuje růst rostlin, zvyšuje výnosy a snižuje potřebu zálivky a hnojení. Biouhel se často kombinuje s kompostem nebo hnojivy pro dosažení optimálních výsledků.
- Zemědělství: V zemědělství se biouhel používá k revitalizaci degradovaných půd, zlepšení úrodnosti a snížení spotřeby umělých hnojiv. Jeho aplikace může vést ke zvýšení výnosů a zlepšení kvality plodin.
- Kompostování: Přidání biouhlu do kompostu urychluje kompostovací proces, snižuje zápach a zlepšuje kvalitu výsledného kompostu. Biouhel v kompostu váže živiny a zabraňuje jejich ztrátám.
- Chov zvířat: Biouhel se používá jako přídavek do krmiv pro zvířata, kde zlepšuje trávení a snižuje zápach hnoje. Může se také používat jako podestýlka ve stájích, kde absorbuje vlhkost a pachy.
Biouhel a legislativa:
V současné době probíhá v EU diskuze o zařazení biouhlu mezi hnojiva. Jeho používání v zemědělství je tak zatím regulováno legislativou o odpadech.
Závěr:
Přínosy biouhlu pro půdu nástroj pro udržitelné hospodaření s půdou. Jeho široké spektrum využití a pozitivní vliv na životní prostředí z něj činí „černé zlato“ budoucnosti. S rostoucím povědomím o jeho přínosech se stává stále důležitější součástí moderního zemědělství a zahradničení.
