Článek
Dal mi tehdy číslo, ale tím, že jsem neznala jeho jméno, jsem si ho nemohla dohledat na sociálních sítích ani internetu. Bylo to tajemné, vášnivé a skvěle nám to klapalo, už hned ten první večer. Pak jsme se vídali takhle skoro dva roky.
Chtěla jsem znát pravdu
Mockrát jsem se ho ptala, zda už tuhle hru nemůžeme ukončit a být spolu jako plnohodnotný pár. Jenže to čím dál víc vypadalo, že on takové úmysly vůbec nemá. Jako by mě do svého života zařadit vůbec nechtěl. Vždy přijel, užili jsme si pár divokých chvilek a balil se domů
Z toho, jak mluvil, jsem pochopila, že bydlíme kousek od sebe. Nikdy ale u mě nezaparkoval autem, vždy někde bokem, abych neviděla, čím přijel. Neměl u sebe doklady, když přišel a telefon si pečlivě skrýval. Nikdy nepřespal.
Otěhotněla jsem
Jenže skvělá hra skončila ve chvíli, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná. Psala jsem mu, že mám pozitivní těhotenský test a potřebuju s ním mluvit. Neodepsal mi. Volala jsem mu, nezvedal mi telefon. Pár dní poté už bylo jeho číslo nedostupné a žádný jiný kontakt jsem neměla.
Teď jsem v pátém měsíci a pomalu se smiřuju s tím, že vášnivá hra byla také dost nebezpečná. A zřejmě to bude znamenat, že moje dítě svého otce nikdy nepozná. Možná snad jen tak, že bychom se náhodou potkali znovu. Třeba, když nás osud svede zpátky dohromady…
Zdroj: Helena T., Praha
