Článek
„Musím s vámi mluvit,“ začala přerývavě. „A nedělejte, že nic nevidíte. Ten váš někam chodí s jinou, to já jsem si všimla.“ Najednou jsem měla pocit, že se mi propadá půda pod nohama. Paní Horská nikdy nebyla drbna. Když něco řekla, většinou to byla pravda, a právě to mě děsilo nejvíc.
Všechno sedělo
Vyprávěla mi, že mého muže viděla několikrát odpoledne nastupovat do auta s mladou ženou. Prý k sobě měli zvláštně blízko. Drželi se za ruce, někdy ji dokonce pohladil po zádech. A to už se ve mně všechno sevřelo. Člověk si říká, že by tomu měl nevěřit, že doma přece nic nenasvědčuje tomu, že by mě podváděl… Jenže někdy stačí jedno semínko pochybností a žena zapomene na to, čemu dřív věřila.
Ten večer jsem nedokázala dělat nic jiného než čekat. Hodiny ubíhaly pomalu, slyšela jsem jen tikání hodin a vlastní dech. Když konečně vešel do dveří, věděla jsem, že to musím říct hned. „Viděli tě s nějakou ženou,“ řekla jsem bez obalu.
Jeho výraz se změnil. Ne na výraz provinilce. Spíš jako člověka, který ví, že musí říct něco těžkého. „Ano,“ řekl tiše. „Je to pravda.“
Co se to tu děje?
V tu chvíli mi puklo srdce. Ale než jsem stihla cokoliv říct, pokračoval. „Není to moje milenka. Je to moje sestra.“ Kdyby mi někdo v tu chvíli řekl, že nebe je fialové, asi bych tomu věřila spíš než tomu, co jsem právě slyšela. Můj muž nikdy nemluvil o tom, že by měl sestru. Ani zmínku. Byli jsme spolu roky, sdíleli všechno. Nebo jsem si to aspoň myslela.
Posadil mě ke stolu a pomalu začal vysvětlovat. Před dvěma měsíci mu zavolala žena, která tvrdila, že její matka měla kdysi dávno vztah s jeho otcem. Nikdy to nepřiznal, nikdy o tom s nikým nemluvil. Když zemřel, matka jí prý řekla pravdu. A tak se rozhodla ho vyhledat.
Byl z toho v šoku. Styděl se. Nevěděl, jak mi to říct. Chtěl si s ní nejdřív ujasnit, jestli je to vůbec pravda, jestli má cenu budovat nějaký vztah. A hlavně se bál, co taková informace udělá s celou rodinou. Už tak na tom, že nedávno Romanovi zemřel tatínek, nechtěl prý mámě přidělávat zbytečné starosti. Ale proč to neřekl mě?
Ukázala se pravda
Fakt, že má sestru pro mě nebyl důvodem, abychom se hádali nebo se náš vztah změnil. Ale způsob, jakým jsem se to dozvěděla, pravda, kterou můj muž tajil. To vypovídalo o našem vztahu mnohem víc, než by kdy řekla „jedna sestra navíc“.
Najednou jsem měla pocit, že muž, kterého jsem si brala, má svá tajemství. A že je semnou nesdílí. Dodnes se nemůžu zbavit toho pocitu, že ho neznám. I když se jeho znovunalezená sestra ukázala brzy jako právoplatný člen rodiny, kterého si všichni zamilovali, mezi námi to od té doby skřípe. A říkám si, jestli se to vlastně někdy zlepší.
Zdroj: Kateřina U., České Budějovice
