Článek
Rozhodla se, že to musí být akce roku. A tak pozvala skoro všechny, které kdy někde potkala. Známé, dávné známé, dokonce i lidi, které jsem sama viděla poprvé.
Když jsem dorazila, byla jsem v šoku, ale nechtěla jsem na sobě dát nic znát. Každý ke mně chodil, ptal se na svatbu, vyprávěl historky a já jen kývala hlavou. Pak se ale zjevila dívka, kterou jsem neznala. A hned při první větě se mi zvedl žaludek. „Ty budeš ta nevěsta? Tak to držím palce. Tvůj snoubenec má občas hodně zvláštní chování.“
Co se to tu děje?
Nechápala jsem. A ona pokračovala. Prý se s mým budoucím manželem potkávala v jednom baru. Prý jí psal pozdě večer. Prý měl řeči, které by ženatý muž říkat neměl.
Cítila jsem, jak se mi třesou kolena. Nechtěla jsem jí věřit, ale pak ukázala zprávy. Jeho číslo, jeho styl psaní. Připadala jsem si, jako bych dostala ránu do žaludku. Ptal se, co má na sobě, laškoval s ní, že ho provokuje. Že se prý nechce ženit, že jsem ho donutila. Zbytek večera jsem strávila na záchodě a snažila se rozdýchat paniku. V jednu chvíli tam přišla další dívka, která mi tiše řekla, že o něm slyšela to samé. A to byl konec.
Chtěla jsem to řešit hned
Poprosila jsem jí, ať mi ty zprávy přepošle a odjela jsem domů. Byl ještě vzhůru a nechápal, proč brečím. Jenže když jsem mu ukázala telefon, nebylo už co vysvětlovat. Tvrdil, že to nic neznamená. Že to byla jen hloupá zábava. Ale jak se má žena vdát za někoho, kdo se baví tím, že flirtuje s cizími ženami těsně před svatbou?
Zrušila jsem svatbu pár dní nato. Máma plakala, sestra nevěřila vlastním uším a švagrová se mi omlouvala, že to takhle nechtěla. Jenže pravda je, že kdyby nepozvala tolik lidí, nikdy bych se to nedozvěděla. Otázkou je, jak dlouhé trvání by pak naše manželství mělo. Bylo by lepší, kdybych žila celý život ve lži? Sama nevím.
Asi to bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. Ale ten večer mě bude bolet ještě dlouho. Možná to tak osud prostě chtěl, říkám si teď.
Zdroj: Tereza D., Plzeň
