Švagrová mě požádala o alibi na rande s milencem. Když volal její manžel, vše jsem mu řekla

Švagrová mi zavolala v neděli večer. Zněla nervózně, skoro šeptala. „Potřebuju pomoct,“ řekla. „Jdu se sejít s kamarádkou, ale kdyby se Petr ptal, řekni mu, že jsem byla u tebe.“

Zarazila jsem se. Hned mi došlo, že nejde o žádnou kamarádku. Už několik měsíců jsem tušila, že má jiného muže. Nové šaty, parfém, neustálé úsměvy do mobilu. Ale slyšet to takhle přímo mě zabolelo u srdce. Proč budem ničit rodinu? Myslela jsem, že se máme všichni rádi a skvěle spolu fungujeme.

„A co když se tě zeptá, kde přesně jsme byly?“ zeptala jsem se. „Něco si vymyslíš. Jsi přece rodina,“ odpověděla samozřejmě. Rodina. To slovo ve mně spustilo lavinu výčitek. Celý večer jsem pak seděla doma a civěla do telefonu. Věděla jsem, že někde sedí s cizím chlapem, zatímco její manžel hlídá děti a myslí si, že je na návštěvě u mě.

Hlavou mi běželo jediné: Co bych chtěla já, kdyby se tohle dělo mně? Chtěla bych žít ve lži? Ve dvě ráno mi přišla zpráva: „Když se Petr ozve, víš, co máš říct. Díky.“

Díky. Jako by mě právě pasovala na spolupachatele.

Ráno zazvonil telefon. Volal Petr. „Ahoj, je u tebe pořád moje žena? Nezvedá mi mobil,“ smál se a bylo vidět, že je v dobré náladě. Srdce mi bušilo až v krku. V tu chvíli jsem měla dvě možnosti. Zalhat… nebo to ukončit. „Petře,“ řekla jsem pomalu, „ona u mě není. Včera jsme se vůbec neviděly.“ Chvíli bylo ticho. Pak jen: „S kým?“ Neodpověděla jsem. Nemusela jsem. Za pár vteřin položil telefon.

O půl hodiny později mi švagrová psala jednu zprávu za druhou. „Cos to udělala?! Zničila jsi mi život!“ „Jak jsi mohla?!“ Já jsem ale cítila spíš úlevu než vinu. Když jsem to řekla svému muži, měl jasno. „Nechci, abys ségru v tomhle podporovala. Udělala si dobře, alespoň se probere.“

Nevím, jestli se rozvedou. Nevím, jestli mi to někdy odpustí. Vím jen jedno. Nechtěla jsem být součástí její lži. Možná jsem přišla o vztah se švagrovou. Ale nepřišla jsem o svědomí. A to je pro mě důležité.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Šárkou C., Olomouc