Článek
Byli jsme spolu osm měsíců a já měla pocit, že jsem konečně našla přístav. Jakub u mě trávil čtyři noci v týdnu. Ty zbylé tři býval v terénu na stavbách mimo Prahu. Aspoň tak mi to podával. Skvěle lhal, nikdy nezaváhal, nikdy si neodporoval. Když mi vyprávěl o své samotě v pronajatém bytě a o tom, jak se těší, až si jednou postavíme společný dům, skoro jsem plakala dojetím.
Pravda mě zasáhla v úterý večer, když jsem si pustila nový díl reality show o proměnách bydlení. Přihlásila se tam rodina, která chtěla zrekonstruovat starou chalupu po babičce.
Šok před obrazovkou
Moderátor vcházel do zahrady a vítal se s majiteli. „Tady nás vítá Jakub se svou ženou Martinou a jejich dvěma dětmi, pětiletou Terezkou a tříletým Lukášem,“ zahlaholil do kamery. Ztuhla mi krev v žilách. Na obrazovce stál můj Jakub. Objímal drobnou blondýnku a na ramenou mu seděla holčička, která mu byla neuvěřitelně podobná. „Jsme spolu dvanáct let a tahle chalupa je náš sen. Chceme, aby tu naše děti vyrůstaly v klidu,“ říkal Jakub do mikrofonu s tím stejným upřímným pohledem, kterým se ještě včera ráno díval na mě.
„Seděla jsem tam s ovladačem v ruce a připadala si jako v hororu. Ten muž v televizi nebyl můj přítel. Byl to otec od rodiny, manžel a lhář profesionál, který v přímém přenosu ukazoval své ‚šťastné hnízdečko‘, zatímco mně tvrdil, že jsem jediná žena v jeho životě.“
Žádné sítě, žádné stopy
V tu vteřinu mi to docvaklo. To, že neměl sociální sítě, nebyla známka toho, že by byl staromódní. Byla to jeho bezpečnostní pojistka. Bez digitální stopy jsem neměla šanci zjistit, že jeho „výjezdy na stavby“ jsou jen návraty k manželce a dětem do středních Čech. Reality show byla jeho jedinou chybou. Nepočítal s tím, že bych ten pořad vůbec někdy viděla.
Často jsme se totiž bavili o tom, že na televizi moc nekoukám a dávám přednost večerům, kdy vyrazím ven s přáteli nebo do fitka. Jakuba to snad ani nenapadlo.
Poslední scéna
Když mi o hodinu později poslal esemesku: „Dobrou noc, miláčku, jsem utahaný z projektu, jdu spát,“ věděla jsem, že právě teď pravděpodobně sedí na té zrekonstruované pohovce vedle své nicnetušící Martiny.
Odepsala jsem jen krátce: „Terezka i Lukáš jsou ti moc podobní, Jakube. Mimochodem, ta nová kuchyň se vám vážně povedla.“ Od té doby je jeho telefon nedostupný. Pravděpodobně zjistil, že realita je mnohem nebezpečnější než televize. A já? Já se učím znovu věřit lidem, ale už vím, že pan Božský může být i pan Lhář s velmi dobrou maskou.
Anketa
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Radkou E., Praha
