Článek
Když se řekne deprese, většina lidí si vybaví člověka, který leží v posteli, pláče a nemá sílu vstát. Taková deprese existuje a je zlá. Vedle ní ale existuje jiná podoba, která vypadá úplně jinak. Muž, který je tři měsíce věčně naštvaný. Který odchází z domu v sedm ráno a vrací se v deset večer. Který má k večeři dvě piva, pak tři, pak čtyři. Který jezdí rychleji, než je rozumné. Nikdo z jeho okolí by neřekl, že je smutný. On sám taky ne.
Když se započítají i jiné příznaky
Klasické dotazníky na depresi se ptají na smutek, pláč, ztrátu zájmu, vinu a únavu. To jsou příznaky, které častěji popisují ženy. V roce 2013 vyšla v časopise JAMA Psychiatry studie, která zkusila něco jiného. Autorky vzaly velký americký populační průzkum a do měření deprese přidaly projevy, které se u mužů objevují častěji: záchvaty vzteku, agresivitu, nadměrné pití a užívání látek, riskantní chování.
Výsledek obrátil běžný obraz. Podle škály postavené jen na těchto „mužských“ projevech splňovalo kritéria deprese 26,3 procenta mužů a 21,9 procenta žen. Když se oba typy příznaků spojily, vyšlo 30,6 procenta mužů a 33,3 procenta žen. Rozdíl, který se dá číst v každé učebnici, zmizel.
Není to tak, že by muži měli jinou nemoc. Vztek sám o sobě depresi nedokazuje a velká mezinárodní studie z roku 2013 upozorňuje, že podrážděnost není samostatná diagnóza. Jde o to, kudy se stejná bolest dostává ven. Někdo ji vypláče. Někdo ji vykřičí, odpracuje nebo zapíjí.
Běžec, který nesmí zastavit
Představte si běžce, který cítí, že za ním něco je. Nevidí to, jen to cítí. Tak zrychlí. Dokud běží, nemusí se otočit. Práce do noci, posilovna šestkrát týdně, nový projekt, další sklenka. To všechno jsou způsoby, jak nezastavit. Zvenku to vypadá jako výkon. Zevnitř je to útěk.
Právě tenhle vzorec si v devadesátých letech všiml švédský psychiatr Wolfgang Rutz. Na ostrově Gotland vedl program, který učil praktické lékaře lépe poznat depresi. Sebevraždy po něm klesly, ale skoro jen u žen. U mužů se změnilo málo. Rutz z toho vyvodil, že depresivní muži do lékařské šablony nezapadají, a sestavil škálu, která se ptá jinak. Na stres a vyhoření, na ztrátu sebekontroly, na alkohol, na přehnanou práci nebo sport a na to, jestli si změny všimli blízcí.
Alkohol jako tichý lék
Nejviditelnější maska mužské deprese je alkohol. V Česku pije denně nebo skoro denně 11 až 19 procent mužů a 4 až 5 procent žen. Alkohol stojí za deseti procenty všech mužských úmrtí. V psychiatrických ambulancích se v roce 2022 léčilo s depresí přes 26 tisíc mužů a s poruchou způsobenou alkoholem přes 12 tisíc. Na dva muže s diagnózou deprese tedy připadá skoro jeden s diagnózou alkoholu.
Vztah mezi pitím a depresí jde oběma směry. Lidé se závislostí na alkoholu mají podle amerických dat zhruba čtyřikrát vyšší pravděpodobnost deprese než ostatní. U mužů častěji přijde nejdřív pití, u žen nejdřív deprese. Alkohol působí jako lék, který na pár hodin ulehčí a následující den všechno zhorší. Špatný spánek, úzkost ráno, pocit viny, a večer znovu sklenka. Kdo zkouší rozlišit, co bylo dřív, potřebuje čas. Deprese vyvolaná alkoholem se obvykle zlepší po třech až čtyřech týdnech bez pití. Když nezmizí, byla tam nejspíš už předtím.
Proč to unikne i lékaři
Australský výzkum, který pět let sledoval zhruba 1 500 mužů ve věku 35 až 80 let, našel něco znepokojivého. Diagnózu měla jen asi polovina mužů s depresivními příznaky. Přitom víc než devět z deseti z nich bylo v posledním roce u lékaře, a ti s nejtěžšími příznaky často pětkrát a víckrát ročně. Do ordinace přišli s bolestí zad, nespavostí nebo žaludkem. Podrážděnost a pití mezi školské příznaky deprese nepatří, na rozhovor je málo času a lékař s pacientem se tak trochu tichým souhlasem shodnou, že je všechno v pořádku.
Na co se dívat
Pokud máte vedle sebe muže, který se změnil, zkuste se místo smutku dívat na tohle. Je podrážděný kvůli věcem, které mu dřív nevadily. Pije víc nebo jinak než dřív. Pracuje nebo sportuje tak, jako by před něčím utíkal. Riskuje. Stěžuje si na tělo, ale ne na duši. Stáhl se od kamarádů. A když se ho zeptáte, jak se má, řekne „v pohodě“ a změní téma.
Nikdo nemusí stavět diagnózu. Stačí nahlas říct, že si toho všímáte, a nabídnout, že se může zastavit. Běžec, který se konečně otočí, často zjistí, že to, před čím utíkal, má jméno. A že se to dá léčit.
Pokud prožíváte něco podobného, nonstop je k dispozici Linka první psychické pomoci na čísle 116 123.
Zdroje
· Martin, Neighbors, Griffith: The experience of symptoms of depression in men vs women, JAMA Psychiatry 2013. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23986338/
· Gotlandská škála mužské deprese, validace. https://www.termedia.pl/Polska-adaptacja-Gotlandzkiej-Skali-Meskiej-Depresji-GDMS-Wolfganga-Rutza,116,30097,1,0.html
· Rutz a kol.: Gotlandský program, Acta Psychiatr Scand 1992. https://www.suicideinfo.ca/resource/siecno-19920179/
· RACGP: Research suggests men with depression are slipping through the cracks. https://www1.racgp.org.au/newsgp/clinical/research-suggests-men-with-depression-are-slipping
· McHugh, Weiss: Alcohol use disorder and depressive disorders, Alcohol Research 2019. https://arcr.niaaa.nih.gov/media/108/download
· Kovess Masfety a kol.: Irritable mood in adult major depressive disorder, Depression and Anxiety 2013. https://repositorio.inprf.gob.mx/items/578c40be-af7d-45b5-957a-27584c50062c/full
· Úřad vlády: Souhrn Zprávy o alkoholu v ČR 2024. https://uv.gov.cz/assets/ppov/zavislosti/media/TZ-2025-03-20_PRILOHA-01_Souhrn-Zpravy-o-alkoholu-v-CR-2024_fin.pdf
· ÚZIS: Psychiatrická péče 2022. https://www.uzis.cz:443/res/f/008442/psych2022.pdf
