Článek
OVP, bod 3/
Občanská emancipace
První demonstrace a manifestace by měla být občansky emancipována, s výzvou ke společnému úsilí, vzájemnému odpuštění křivd a celonárodní spolupráci nás všech – namísto vzájemných půtek, řevnivosti, agresivity a otevřeného boje každého s každým a všech navzájem. S intenzivními a vytrvalými, důslednými nároky na řádné a včasné plnění našich_vašich (Vláda, Parlament a Moc všeho lidu) požadavků. Tyto by měly být aktivní, optimistické, pozitivně konstruktivní, dominantní.
Nejlépe je, bylo by, přednést ještě současné vládní garnituře a tím zajistit, dle jejich reakcí a vstřícnosti – vzájemnou všelidovou spolupráci při jejich prosazování – pro případ jejich opětovného zvolení či trvalou nevolitelnost.
Chápu běh myšlenek – že o toto by se měli (po)starat občanští reprezentanti v Dolní i Horní komoře Parlamentu ČR, ale i kdekoliv jinde ve světě, kde se velkohubě tlachá na pódiích a za řečnickými televizními pultíky a hlásí se srdnatě a neohroženě k mýtickým demokratickým diktaturám.
Přikláněl bych se k domněnce, že většina, vyučena a vedena školským systémem, audiovizuální masmultimediální uměleckou tvorbou, chováním privilegovaných politických, profesních, vzdělanostních i všech dalších elit a jejích vůdců – by dozajista byla všemi deseti pro – má je pomsta, ať stříká krev a pomsta je sladká… proto se přikláním k maximálně nekonfrontačnímu vzniku a provozování „paralelního obč. systému“ a k postupnému „viditelnému a virálnímu“ podnikání akcí na podporu a obnovu občanské společnosti, spravedlivého demokratického řádu a státu – právní řád a stát, založený na účelově koncipované z(ne)výhodňující legislativě, doplněné spolupracující policií a soudci, s tím nemají ani zbla společného – už jen s ohledem na trvalé a masívní porušování nejvyšších právních norem – Ústavy a Listiny zákl. lidských práv a svobod, všemi dosud volenými vládami a poslanci i senátory Parlamentu ČR, správci naší vlasti.
Nejobtížnější oříšek asi bude prosadit a hlavně udržet vymahatelnost zákona, samozřejmě, s primárním požadavkem na prosazení a obnovení základní funkce spravedlnosti – rovného postavení před zákonem.
Je to mnohem důležitější požadavek, než konsolidace ekonomiky, včetně čistoty a kázně při dodržování Zákonu o st. rozpočtu a i náprava a volání po pravém poslání státní, oblastní i místní správy. Ta by i po obnovení a potřebné, očekávané konsolidaci vzala opět velmi rychle za své a vrátila by se, jen na základě rovnovážného stavu správy země, pouhou svou setrvačností do doby před obratem k lepšímu. Nejde jen o to změny dosáhnout a prosadit, ale především je i udržet, nejlépe dlouhodobě.
Pokud nedojde k optimalizaci činnosti k ochraně a obraně spravedlnosti, pokud bude donekonečna omlouváno a dokonce i exekutivně zajišťováno překračování a ohýbání zákonů skupinami „vyvolených“ jedinců– jakákoliv snaha o zlepšení stavu společnosti, a trýznivého života řadových občanův ní, nedojde řádného, ale spíše žádného naplnění.
Celý systém by měl být efektivně kontrolován občany a měl by být doplněn obrannými a záchrannými systémy pro možnost eliminovat a minimalizovat potenciál konfliktních, i již vzniklých, třecích ploch – ale nejlépe předcházet jakýmkoliv protiobčanským a tím i protispolečenským, antidemokratickým škodám – občansky většinovým.
Celý text na
https://www.petice.com/obansky_volebni_program_a_zakon#form
Pokračování: h) Kooperace
