Článek
Součástí nacistického kultu v Třetí říši byla představa o tom, jaký má být ten pravý Němec. Dbalo se na disciplínu, dobrou fyzickou kondici, vzdělání a celkovou úroveň. Oficiálně se bojovalo proti opiovým doupatům a proti narkomanům se tvrdě vystupovalo, ve skutečnosti ale realita v armádě byla tomuto ideálu na hony vzdálená.
Jak totiž boje postupovaly, bylo stále jasnější, že pouze pověstná německá disciplína k dobrým výsledkům stačit nebude. A tak začal farmaceutický průmysl v tichosti produkovat velké množství nejrůznějších stimulantů.
Pervitin Wehrmacht kupoval v obrovském množství.
Pervitin do každé rodiny
Po olympiádě v Berlíně roku 1936 si farmaceutické firmy všimly úspěchu některých stimulačních látek, které by dnes byly odsouzeny jako doping. Chemik Fritz Hauschild se nicméně inspiroval a vyvinul novou metodu výroby metamfetaminu. Světu tak daroval velmi svérázný dar - pervitin.
Netrvalo to příliš dlouho, než se z nového preparátu stal absolutní hit. Tenkrát ale nebyl pervitin považován za nebezpečnou tvrdou drogu, ale spíše univerzální lék, který mohl pomoci překonat únavu, depresi a dokonce i frigiditu. Byl volně prodejný a ve velkém ho kupovali naprosto všichni, od dělníků až po ženy v domácnosti. Vyráběly se dokonce pralinky, které zmíněnou látku obsahovaly.
Krátce poté začala firma Hildebrand vyrábět speciální energetickou čokoládu pod názvem Scho-Ka-Kola s obsahem pervitinu. Tu později dokonce fasovali vojáci Wehrmachtu. Jejím poznávacím znamením bylo to, že byla k dostání v kulaté plechovce a možná vás překvapí, že se vyrábí dodnes - žádné drogy ale již neobsahuje.
Čokoláda obohacená o pervitin byla součástí balíčků, které fasovali vojáci.
Kvůli drogám vojáci ztráceli zábrany
V roce 1940 se objevily plány na dobytí Francie, ke kterému mělo být využito strategie bleskové války. Bylo ale jasné, že jde o velké sousto a lidské tělo jednoduše není schopné dosáhnout velké efektivity po delší časové úseky. Nezbývalo tak, než rezignovat na spánek.
Za tímto účelem poté velení Wehrmachtu objednalo 35 milionů tablet pervitinu, které později fasovali například posádky tanků, řidiči obrněných vozidel, ale také další vojáci. Doporučená denní dávka byla jedna tableta, vystresovaní muži je ale kolikrát polykali doslova po hrstech.
Výsledky byly naprosto šílené. Francouzská obrana se začala pozvolna rozpadat, protože pervitinem posilněnému vojsku zkrátka nemohla konkurovat. Příslušníci Wehrmachtu postupovali vpřed jako smyslů zbavení, v rauši téměř nevnímali bolest a kromě toho pod vlivem drog ztráceli zábrany, takže se mnohdy chovali jako zvířata.
Stimulanty v armádě zabíjely
Bohužel to ale mělo také svou stinnou stránku. Zvlášť pro těla starších členů vojska, mezi které patřili mnozí důstojníci, bylo velmi náročné velké dávky drog zvládnout. Po požití pervitinu se jim zvyšoval krevní tlak, a tak přibývalo případů infarktů.
Mladší vojáci zase poté, co pervitin vysadili, upadali do hlubokých depresí nebo psychóz. Stali se jednoduše závislými a nedokázali bez drog fungovat. Lékaři bili na poplach, nicméně velení jejich rad nedbalo a distribuovalo stimulanty až do konce války.
Experimentovalo se ale také s dalšími látkami, například kokainem nebo kombinací mnoha drog. Cílem bylo vytvořit co nejlépe stimulující látku, která by lidem umožnila dosáhnout výkonnosti superhrdinů. V některých případech se to skutečně dařilo, ovšem dojezdy byly obyčejně velmi nepříjemné. Zahrnovaly nekontrolovatelný třes, ochablost svalů a stavy podobné silné kocovině.
Zdroje:
