Článek
Počet lidí s nadváhou a obezitou v Česku dlouhodobě roste. Ještě před několika desetiletími byl tlouštík ve školní třídě raritou, dnes se ale problém týká nemalého množství žáků. A dospělí na tom nejsou o mnoho lépe.
Podle odborníků se tento ožehavý problém týká milionů Čechů a trend se stále nedaří zastavit. Dalo by se to jednoduše vysvětlit tím, že lidé zkrátka příliš jedí a málo se hýbou. Moderní výzkumy ale naznačují, že to nejspíš bude o mnoho složitější.
Mnozí vědci dnes upozorňují, že člověk se každý den pohybuje v prostředí, které ho doslova obklopuje levnými, kaloricky bohatými a vysoce chutnými potravinami. Zatímco ještě před několika generacemi bylo získávání jídla spojeno s určitou námahou, dnes je možné objednat si několik tisíc kalorií během několika minut přímo ke dveřím.
Češi přibírají každým dnem.
Prostředí nás nutí tloustnout
Odborníci dokonce hovoří o takzvaném „obezitogenním prostředí“. Jde o soubor podmínek, které podporují přejídání a omezují přirozený pohyb. Máte pocit, že se vás to netýká? Důkladně se nad tím zamyslete. Většina z nás tráví pracovní dobu vsedě, volný čas často před obrazovkami a běžné denní činnosti, jako například úklid nebo cestování, vyžadují mnohem méně fyzické aktivity než kdykoliv v minulosti.
Roli podle vědců hraje také složení moderních potravin. Velkou část jídelníčku mnoha lidí dnes tvoří ultrazpracované výrobky obsahující kombinace cukru, tuku a soli, které jsou navíc cíleně navrženy tak, aby byly mimořádně chutné. Některé studie naznačují, že právě tyto produkty mohou ovlivňovat mechanismy odměny v mozku a podporovat vyšší příjem energie.
Významným faktorem je ale i chronický stres. Ten podle odborníků ovlivňuje hormonální systém a může vést ke zvýšené chuti na kaloricky vydatná jídla. Podobně působí také nedostatek spánku, který je bohužel v moderní společnosti stále častější. Lidé, kteří dlouhodobě spí málo, bývají podle řady studií náchylnější k přibírání.
Do hry vstupuje také genetika. Výzkumy ukazují, že někteří lidé mají k ukládání tukových zásob větší predispozice než jiní. Neznamená to, že je tělesná hmotnost předem daná, ale v důsledku tohoto jevu stejné prostředí nemusí na každého působit stejně.
V záplavě informací se už nikdo nevyzná
Významnou roli, jak upozorňují nutriční specialisté, hraje také „výživová gramotnost“. Co to znamená? Přestože máme dnes přístup k obrovskému množství informací o zdravém životním stylu, neznamená to, že si z nich umíme vybrat ty správné a poté je také vhodným způsobem aplikovat. Internet, sociální sítě a diskusní fóra jsou zaplaveny radami, které si často navzájem přímo odporují.
Zatímco někdo doporučuje vyřadit sacharidy, jiný propaguje nízkotučnou stravu a další slibuje rychlé hubnutí pomocí zázračných doplňků stravy. Běžný člověk se tak může snadno dostat do situace, kdy neví, komu vlastně věřit. Odborníci upozorňují, že množství dostupných informací automaticky neznamená vyšší informovanost. Naopak může vést k tomu, že budeme ještě více zmatení a bezradní.
Řada Čechů navíc nikdy neabsolvovala systematické vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu a své návyky přebírá od rodiny. Pokud je tak od dětství zvyklý na nevhodnou stravu a všichni jeho příbuzní mají mnoho kilogramů navíc, je velice těžké tyto vzorce odbourat.
Ohledně stravy si lžeme do kapsy
Výzkumy navíc ukazují, že lidé mají tendenci podceňovat množství přijatých kalorií a přeceňovat svůj energetický výdej. Mnozí jsou přesvědčeni, že jedí relativně zdravě, přestože jejich jídelníček obsahuje velké množství vysoce zpracovaných potravin, slazených nápojů nebo energeticky bohatých pochutin. Nejde přitom nutně o nedostatek snahy, ale často o důsledek vlivu prostředí.
Stále více expertů proto upozorňuje, že boj s obezitou zdaleka není pouze otázkou osobní disciplíny. Stejně důležitá totiž může být schopnost rozpoznat kvalitní informace, porozumět základům výživy a odolat záplavě marketingových sdělení, která na spotřebitele útočí prakticky každý den.
Zdroje:
