Článek
Málokdo dostane do vínku tolik elánu, jako měla Helena Růžičková. Tento její charakteristický rys se u ní projevoval již od dětství, kdy měla mnoho koníčků - a přestože na to v dospělosti nevypadala, věnovala se baletu.
Umělecký život ji ale v době, kdy se rozhodovala o budoucím povolání, vůbec nelákal. Uvažovala prakticky, a proto se rozhodla na střední škole vystudovat zdravotnický obor a pracovat jako zubní laborantka. Nakonec ji ale její kreativní duše přece jen dohnala, a tak se začala živit jako choreografka a jevištní technička.
Postupně přičichla také k herectví a je paradoxem, že na DAMU ji nikdy nevzali, přestože to zkoušela několikrát. Uchytila se ale i bez toho, role mohla přehazovat vidlemi, a kromě toho vystupovala také v zábavných televizních pořadech. V padesátých letech bychom v Československu našli jen málo hereček, které se těšily takové popularitě.
Na Heleně Růžičkové si kolegové a přátelé cenili především jejího smyslu pro humor.
Manžel si přál, aby se po jeho smrti znovu vdala
Po čase potkala svou životní lásku, Jiřího Růžičku. Toho si nakonec také vzala a za svědka jim tenkrát šla Jiřina Bohdalová. Pár spolu žil více než čtyřicet let, v roce 2003 ale oba dva začali trpět nejrůznějšími zdravotními problémy. Zatímco Helena Růžičková měla rakovinu, její muž byl též vážně nemocný a znatelně se mu přitížilo.
Jakmile si hereččin muž uvědomil, že jeho pozemské dny se krátí, rozhodl se, že jeho žena nesmí za žádných okolností po jeho smrti zůstat opuštěná. Proto ji přesvědčil, aby se po jeho skonu provdala za svého kamaráda Václava Glazara. Heleně Růžičkové se to sice nejprve příliš nepozdávalo, nakonec ale souhlasila - patrně aby svému muži udělala radost.
Situace zašla tak daleko, že bylo dokonce stanoveno datum veselky, a to 7. ledna roku 2004. Umělkyně se ale později rozhodla, že se provdá o čtyři dny dříve. V tu dobu totiž její nemoc postoupila a ona si byla vědoma toho, že není čas ztrácet čas. Nakonec ale na obřad vůbec nedošlo, protože Růžičková na tom byla tak špatně, že to zkrátka nebylo možné.
V nemocnici loupala v posteli česnek
Místo na radnici tak zamířila do plzeňské nemocnice, kde ji okamžitě hospitalizovali. Lékařům stačil letmý pohled na ni k tomu, aby jim bylo jasné, že ze svatby nejspíš nic nebude. Když si ale Helena Růžičková něco vzala do hlavy, jen tak se odradit nedala. Proto se vytrvale na svůj velký den připravovala dokonce i na nemocničním lůžku.
„Bylo to v době, kdy dostávala velmi silné léky a nebylo jí vůbec dobře, stejně ale plánovala naši svatbu. V noci ze sebe nechala sundat hadičky a tajně utekla nakupovat věci. Navíc na pokoji loupala česnek, deset kilo česneku! Byla neukočírovatelná a tohle se stalo pouhé dva týdny před její smrtí,“ zavzpomínal jedenáct let po jejím skonu Jiří Glazar, kterého si měla herečka brát.
Když se přišlo na to, že Růžičková místo marodění nakupuje, sestřičky, které ji měly na starost, z toho měly obrovský malér a musely se hodně omlouvat, aby je z práce nevyhodily. Na druhou stranu, celá nemocnice se tomu pod vousy smála.
Málem uhořela na nemocničním lůžku
Nebyl to ale jediný průšvih, který Helena Růžičková v nemocnici způsobila. Po celý život byla totiž vášnivou kuřačkou a své neřesti se odmítla vzdát dokonce i na smrtelné posteli. Lékaři nad tím kroutili hlavou a nabádali ji, aby si to raději rozmyslela, bylo to ale marné.
„Kouřila, i když nesměla. A proto jí doktor říkal, že když teda kouří od šesti let, tak že víc jak pět cigaret denně nesmí. Ona ale s cigaretou jednou usnula v posteli, ta chytla a začala hořet,“ popsal Glazar, který po tomto incidentu dokonce musel za panem primářem na kobereček, kde za svou snoubenku dostal pořádně vyhubováno.
Z onkologického oddělení poté herečku „za trest“ dokonce přeložili na oddělení klinické farmakologie, což primář také pěkně od plic komentoval. „Když paní Růžičková dělala sleziny na pokoji a chodily tam hulit všechny sestry, přestože si tam nikdo nesmí zapálit ani v patře, tak jsem se snažil kvůli ní to přejít. Když tady vyloupala do dvou kýblů deset kilo česneku na svatbu a nemocnice smrděla jako židovskej rychlík, tak jsem taky zavřel oči. Ale když potom chytla v posteli od cigarety, to už se nedalo. Tohle nemůžu tolerovat,“ hřměl lékař.
Zdroje:
