Článek
Málokterý český politik vyvolává tolik kontroverzí, jako Filip Turek, čestný prezident Motoristů sobě. Především mezi mladými muži má mnoho fanoušků, kteří se v jeho image kultivovaného drsňáka vidí. Zároveň je pro další skupinu Čechů ztělesněním šovinismu a považují jej za příliš radikálního, a to v řadě ohledů.
Samostatnou kapitolou je jeho vzhled. Ten je totiž nedílnou součástí jeho veřejného obrazu. Jeho poznávacím znamením je dobře padnoucí oblek, kvalitní hodinky, vysportované tělo a upravené vlasy. Jeho výrazné rysy ve tváři se často stávají terčem vtipů, které se vesměs točí kolem toho, že je Filip Turek „hranatý“.
Samotnému mu to ale evidentně nijak nevadí a naopak tento prvek zakomponoval do budování své osobní značky. Koneckonců jeho profil na Instagramu nese název „Hranatost“.
Dětství v devadesátkách bylo podle Filipa Turka splněný sen
Filip Turek se zkrátka snaží, aby budil dojem úspěšného podnikatele a politika. Ať už je to skutečnost, nebo jen marketingový plán, za každým takovým člověkem je obyčejně nějaký zajímavý příběh. A v tomto případě to rozhodně platí.
Lídr Motoristů o sobě rád hovoří jako o obyčejném klukovi ze sídliště, který se zkrátka vypracoval. Jaké ale bylo jeho dětství ve skutečnosti? Turek o tom mluví jak na svých sociálních sítích, tak například v podcastu Brocast, kterému poskytl velmi obsáhlý, tři hodiny dlouhý rozhovor právě na toto téma.
Zmíněný europoslanec vyrůstal od svých čtyř let na pražském sídlišti Jižní město. Na tuto etapu života vzpomíná velmi rád a devadesátá léta považuje za zcela idylické období, které by přál naprosto každému.
Zapaloval popelnice a zakázali mu školy v přírodě
Konkrétní historky ale příliš nepřipomínají pohádkové dětství. Jak přiznal, patřil k partě sídlištních výtržníků, kteří neustále prováděli lumpárny všeho druhu. Nechybí tak vzpomínky na to, jak s kamarády třeba zapaloval popelnice.
Ve škole Filip Turek platil za sígra. Kvůli chování měl od sedmé třídy zakázáno jezdit na školy v přírodě a lyžařské výcviky. O mnoho lepší to s ním nebylo ani během sportovních aktivit.
„Hrál jsem fotbal. Udělali jsme si tým a byli jsme tam dva takoví typové, kteří jsme si říkali fauleři, prostě jsme skopávali a dělali strašný věci v těch školních zápasech. Nebyl jsem moc technický typ na míč, ale prostě jsem k někomu běžel a úplně jsem mu rozkopnul holeň, kotník…úplně jsem ho tam sundal,“ popsal v rozhovoru Filip Turek.
Svými přešlapy z mládí se spíše chlubí
Následně připomněl také událost, kdy byl vyloučen z kroužku karate, a to kvůli násilnému chování. Bojové sporty ale měl v oblibě i po tomto fiasku. Přiznal dokonce, že užít si dokázal i hospodskou rvačku.
Ačkoliv se Filip Turek tyto incidenty snaží popisovat jako neškodné klukoviny, hned z jeho dalšího vyjádření je patrné, že o úplně nevinné řádění se s největší pravděpodobností nejednalo. „Když mně bylo těch 13, 14 nebo 15 let, tak to bylo tak, že si pro tebe ti policajti na tu základku fakt jako došli. Dělali jsme ohromný průsery,“ šokoval politik.
Je pochopitelné, že vlastní mládí si lidé obvykle idealizují. Způsob, jakým Filip Turek s naprostou lehkostí mluví o svém chování během školních let, ale vyvolává otázky. Není rozhodně jedinou veřejně známou osobností, která v dětství lidově řečeno „rostla pro kriminál“. Pokud se ale k podobným zážitkům někdo přizná, většinou následuje konstatování o tom, že by si dnes za své hříchy mládí nejraději nafackoval.
Ne tak ale Filip Turek. Jeho projev totiž postrádá jakýkoliv náznak střízlivé sebereflexe a naopak to budí dojem, že je na své průšvihy hrdý. I to by se snad dalo pochopit, pokud by to bylo vyřčeno například ve výčepu u piva. V politice by ale nejspíš většina lidí čekala přece jen o něco víc.
Zdroje:
