Článek
Ivan Hrozný se narodil v roce 1530 a stal se prvním ruským panovníkem, který byl korunován carem. Pod jeho vládou se z Ruska, které do té doby bylo typickým středověkým státem, stala na dobové poměry moderní říše.
Historie na něj pamatuje jako na velmi vzdělaného a schopného panovníka. To dobré, co pro svou zemi kdy udělal, je ale bohužel zastíněno temnějšími stránkami jeho osobnostmi. Ivan byl paranoidní a proti skutečným i domnělým nepřátelům se choval velice krutě.
O jeho činech koluje ostatně řada historek. Už jako dítě trápil zvířata a házel je z hradeb, později se připojil k partě mladých výtržníků, kteří po celé Moskvě páchali násilnosti a zvrhlé skutky. Nevybíravě zacházel také se svými nejbližšími a neštítil se ani zabíjet své vlastní příbuzné.
Zjev Ivana Hrozného byl stejně odpudivý, jako jeho povaha.
V mládí byl pohledný, nestřídmost ho ale zdevastovala
Za pozornost ale stojí také jiná stránka jeho osobnosti, a to jeho vztah ke zdravému životnímu stylu a osobní hygieně. Dokud byl mladý, kronikáři jej popisovali jako pohledného muže s krásnými světlými vlasy, atletickou postavou a širokými rameny. Vlivem jeho způsobů ale veškerá jeho atraktivita postupně vzala za své.
Ivan Hrozný od mládí vyhledával večírky a pořádal pro své přátele impozantní pitky, které bývaly někdy provázeny orgiemi. Kromě alkoholu, kterého si hrdlem proléval větší než přiměřené množství, holdoval také jídlu. To se na jeho zdravotním stavu nehezky podepsalo a znaky nestřídmého životního stylu dokonce na jeho ostatcích zaznamenali antropologové.
Mnoho kronikářů, kteří se s ním měli možnost setkat, jej také popisovalo jako člověka, kolem kterého se neustále vznášel značně nelibý odér. V době jeho vlády bylo Rusko místem, kde medicína nebyla na příliš dobré úrovni a lidé tak měli ve vědomostech značné mezery. Bylo běžné, že se příliš nekoupali a po mytí si opět oblékli špinavé oblečení.
Jedovaté léky způsobovaly nepříjemný zápach
Ivanovi osobní lékaři mu navíc předepisovali množství mastných přípravků, jako například nejrůznější balzámy nebo přípravky s obsahem rtuti. Právě rtuť má ovšem kromě své jedovatosti také další nepříjemnou vlastnost - pokud se na těle mísí s potem a odumřelými částicemi kůže, vytváří specifický a velice nepříjemný zápach.
Protože car byl na rtuťových přípravcích doslova závislý a nechával si je pro svou osobní potřebu připravovat přímo ve svých komnatách, není těžké si domyslet, že ocitnout se v jeho těsné blízkosti nejspíš nebyl právě příjemný zážitek.
Proč rtuťové přípravky užíval, se s jistotou neví. Velmi pravděpodobně ale trpěl nějakou diagnózou, o níž lékaři usoudili, že vyžaduje takto agresivní léčbu. Nabízí se například pohlavní choroba - že Ivan Hrozný trpěl syfilidou, se domnívá řada historiků.
Za změny osobnosti možná mohla otrava
Výzkum jeho ostatků dokázal ale spolehlivě potvrdit pouze to, že již za svého života trpěl tento panovník otravou rtutí. Ta má mnoho nepříznivých dopadů, mimo jiné postupné změny osobnosti. Ty se u Ivana projevovaly ve velké míře, v průběhu let stále častěji trpěl určitými výpadky a nejrůznějšími záchvaty.
Ke konci života začal být také velice popudlivý, propadal záchvatům zuřivosti a nelidsky chrčel. Dobové zdroje také uvádí, že mu během těchto stavů šla pěna od úst, navíc měl potíže s pohybem a jeho sloužící jej museli přenášet na nosítkách. Jeho tělo bylo oteklé, stále vydávalo nepříjemný zápach a kromě toho se z cara začala ve velkém odlupovat kůže. Nebyl na něj zkrátka vůbec hezký pohled.
Samotná smrt Ivana Hrozného byla velmi neobvyklá. Zrovna se věnoval své oblíbené zábavě, hře šachu, když náhle omdlel a z bezvědomí se již neprobral. Příčina jeho náhlého skonu nebyla nikdy spolehlivě vysvětlena.
Zdroje:
