Článek
Přestože rod Hrušínských tvoří slavné herce jako na běžícím pásu, stalo se v české filmové historii jen jednou, aby se na jednom natáčení sešly hned tři generace. Šlo o oblíbenou komedii Vesničko má středisková z roku 1985, kterou na základě scénáře Zdeňka Svěráka režíroval Jiří Menzel.
Zatímco Rudolf Hrušínský nejstarší si zahrál pana doktora, jeho syn téhož jména ztvárnil postavu Drápalíka. Příležitost ale dostal také Rudolf Hrušínský nejmladší, kterému v době natáčení bylo jen patnáct let a příležitost dostal jako mladík, který se půjde dívat na televizi, „až nastaví zrcadlo“. Šlo o jeho první filmovou roli v životě.
Děj filmu se točí kolem zaostalého závozníka
Pro ty, kteří z nepochopitelných důvodů kultovní komedii stále ještě neviděli, se určitě sluší alespoň stručně shrnout její děj. Ústředním motivem jsou průšvihy závozníka Otíka Rákosníka, který rozumu příliš nepobral. Jeho řidič pan Pávek má tak kvůli němu neustále starosti.
K největšímu maléru dojde ve chvíli, kdy dvojice při couvání zbourá čerstvě postavený sloupek vrat pražskému chalupáři, který to rozhodně nechce nechat jen tak. Během řešení konfliktu dostane Otík nabídku, aby svou chalupu vyměnil za byt na pražském sídlišti, což se nepříliš bystrý muž rozhodne přijmout.
Když režisér Jiří Menzel vybíral vesnici, kde se bude film natáčet, pořádně se s tím natrápil. Kvůli nákladům na dopravu totiž nechtěl, aby byla příliš daleko od Prahy. Všechny dostupné vesnice se mu ale zdály příliš zdevastované, až nakonec vybral osadu Křečovice. Nacházela se sice až 60 kilometrů za Prahou, jeho představy ale uspokojila.
Rudolf Hrušínský si vydělal balík
Celkový rozpočet filmu činil 6 milionů československých korun. Natáčení trvalo pětačtyřicet dní a herci si mohli vydělat hezké částky. Národní umělci mohli dostat 1200 československých korun za den, ti zasloužilí 800 československých korun. Kupříkladu nejstarší si tak za natáčení odnesl 15 tisíc československých korun. Průměrná mzda se tehdy pohybovala kolem částky 2920 československých korun, a tak si zmíněný herec skutečně přišel na solidní jmění.
Na druhou stranu, aby si na peníze sáhl, musel během natáčení překonat jednu ze svých velkých obav. V roli doktora Skružného totiž musel sednout za volant, což pro něj bylo po třiceti letech vůbec poprvé. Řidičský průkaz sice vlastnil, byl ale naprosto mizerný řidič, a tak se už v mládí rozhodl, že nebude pokoušet štěstí. Řízení rodinného auta proto raději přenechal své manželce.
Pelhřimovské krematorium dnes připomíná pamětní deska.
Pelhřimovské krematorium vzniklo kvůli doktoru Skružnému
Kromě toho postava doktora Skružného dala vzniknout jedné zcela kuriózní situaci. Během jednoho vyšetření totiž doporučuje neukázněnému pacientovi návštěvu Pelhřimovského krematoria, aby věděl, do čeho jde. Potíž ovšem je v tom, že v Pelhřimově v tu dobu žádné krematorium nebylo.
Turisté se ale při návštěvě tohoto města neustále dožadovali návštěvy příslušné pohřební instituce, až radnici po pětadvaceti letech vysvětlování došla trpělivost. Rozhodli se proto krematorium z recese skutečně postavit a při prvním zkušebním žehu ho nechat shořet.
Na místě se v osudný den sešlo mnoho zvědavců, přítomni byli falešní hasiči s historickou stříkačkou a komparsisté s vědry, kteří se snažili požár na oko uhasit. Nakonec se ale oheň dostal mimo kontrolu a hrozilo, že se rozšíří také na sousední kulturní dům. Zasahovat tak nakonec museli hasiči skuteční. Na místě dodnes najdete pamětní desku, která tuto historku připomíná.
Zdroje:
