Článek
Historie nakupování mléka je poměrně pestrá. V dávné minulosti bylo nutné dojít s vědrem do maštale a vlastnoručně si mléko nadojit, případně si jej se džbánkem v ruce dojít koupit k sousedovi. Později se objevily skleněné láhve, které sice byly pevné a praktické, měly ale jednu velkou nevýhodu - výrobní náklady rozhodně nebyly zanedbatelné.
Proto se v Československu (ale také dalších zemích) přibližně v padesátých letech začalo objevovat proslulé „mléko v pytlíku“. Náklady klesly a Čechoslováci si tak mohli mnout ruce. Zmíněné obaly se vyráběly v družstvu Směr v Jílovém u Prahy a vynalézaví lidé pro ně našli další využití. Jakmile byly prázdné, důkladně je vymyli a balili do nich dětem školní svačiny. Největší kutilové je ale používali také k výrobě odpařovačů na topení.
Zatímco modře potištěný sáček skrýval polotučné mléko, v tom červeném se nacházelo plnotučné. Sáčky se ale používaly také k prodeji smetany nebo ochuceného mléka. V takovém případě ale většinou šlo o menší balení.
Mléko v pytlíku bylo zkrátka k vzteku
Na první pohled to zní jako vcelku rozumné a úsporné řešení, ale bohužel měly pytlíky s mlékem také řadu nevýhod. Tak předně, velmi často se stávalo, že protékaly. Bedny v obchodech tak často byly špinavé a kvasící mléko vytvářelo velmi specifický odér. Většina hospodyněk tak každý sáček raději přímo v obchodě lehce promačkala, aby zjistila, zda opravdu těsní.
Ani po nalezení mléka, které neteklo, ale nebylo vyhráno. Cestou domů se totiž stávalo, že se sáček proděravěl o další potraviny v tašce. V kuchyni jste tak vybalili již jen prázdný pytlík a promočenou půlku chleba.
Další problém spočíval ve skladování již načatého mléka. Sáček přirozeně v lednici či spíži sám nestál. Proto se prodávaly speciální plastové konvičky, do kterých se dalo mléko umístit.
Po revoluci se po sáčcích slehla země
V roce 1988 ale došlo na československém mlékárenském trhu k velkému zlomu, když se začalo vyrábět mléko v krabici. To vyvolalo velké nadšení a nakonec už o sáčky nikdo neměl zájem. Proto se po roce 1989 prakticky přestaly vyrábět, alespoň tedy na území Česka.
Na Slovensku ale stále funguje mlékárna Milsy, která se starých dobrých sáčků i nadále drží. Pokud jste tak někdy přemýšleli, odkud se berou mléka, která v rámci retro týdnů nabízí obchodní řetězec Lidl, zde máte svou odpověď.
Ve světě nejde o nic neobvyklého
Možná vás ale překvapí zjištění, že existují stále místa, kde je mléko v sáčku naprosto běžnou záležitostí, nad kterou se nikdo nepozastavuje. Kupříkladu v Izraeli jsou velmi běžné a sáčkové mléko se prodává za státem regulovanou cenu, zatímco za ostatní druhy balení si připlatíte.
Podobně to funguje také v některých státech Jižní Ameriky, ale dokonce i v Asii. Ničím neobvyklým není třeba v Indii. Oproti tomu v Británii též proběhly pokusy o zavedení mléka v sáčku. Protože jsou ale Britové spíše konzervativní národ, nesetkalo se to s velkým pochopením.
Mnohem nadšenější z novinky byli Kanaďané, kde mléko v pytlíku nyní tvoří zhruba tři čtvrtiny sortimentu. Zakoupit si můžete tři sáčky zabalené v jedné větší tašce a jejich objem činí čtyři litry. Stejně jako kdysi v Československu se mezi doplňkovým sortimentem běžně objevují plastové džbány na sáčky.
Zdroje:
