Článek
Tomáš Garrigue Masaryk pocházel z Moravy a jeho rodina nepatřila k těm nejbohatším. Tatínek pracoval jako panský kočí, a tak maminka Terezie často musela vařit z toho, co dům dal - a někdy toho nebylo mnoho. V dětství se tak budoucí státník musel spokojit s těmi nejprostšími pokrmy.
U Masaryků doma se podávaly například polévky na všechny možné způsoby, halušky, topinky s česnekem a v sezóně také různá zelenina. Oproti tomu maso si mohli dopřát jen občas. Tento zvyk Masarykovi vydržel ostatně až do dospělosti.
Masaryk měl rád hezky prostřený stůl. Takhle se v Lánech hodovalo na Vánoce.
Chodíval do vegetariánské jídelny
Ne, že by maso striktně odmítal, ale docela dobře se bez něj dokázal obejít. Již za dob Rakouska-Uherska se na našem území nacházelo několik vegetariánských jídelen a když byl budoucí prezident zrovna poblíž, údajně si tam rád zašel na oběd. Objednával si buď zeleninovou polévku, nebo zeleninové řízky.
Masaryk byl zastáncem střídmého přístupu ke stravování. Stravoval se proto striktně pouze třikrát denně, protože se domníval, že tělo potřebuje mezi jídly odpočinek, aby přijatou potravu dokázalo zpracovat. Obvykle si navíc vystačil pouze s malou porcí. Mezi jídly si poté dal již jen čaj nebo kávu s trochou mléka.
Tlouštíky trochu odsuzoval
Jedním z důvodů, proč se držel takto zkrátka, byly jeho obavy z tloustnutí. Podle dostupných zdrojů se na tlouštíky díval trochu skrz prsty a záleželo mu nejen na zdraví, ale také na tělesném vzhledu. Nikoliv však z nějaké povrchnosti.
Zkrátka se domníval, že ke kultivaci člověka patří nejen intelektuální činnost, ale také péče o svůj zevnějšek. „To se rozumí, i to patří k programu humanitnímu, aby lidé byli krásní,“ říkával. Nejspíš tak nepřekvapí, že byl také toho názoru, že pro lidské tělo je důležitý pravidelný pohyb.
V Lánech si nechával servírovat prostá jídla
Jak tedy jeho obvyklý jídelníček vypadal? K snídani si rád dopřál sklenici ovocné šťávy. Jedl většinou buď topinku s marmeládou, případně vejce naměkko. To následně zapil černým čajem bez cukru a bez mléka.
K obědu mu v Lánech vždy servírovali zeleninovou polévku, nejvíce si přitom Masaryk potrpěl na bramboračku. Druhý chod býval většinou bezmasý. Pokud už si politik náhodou maso dopřál, upřednostňoval ryby z českých vod. Večeřel pouze lehce. Dal si třeba kousek koláče a kávu, případně ovesnou kaši, kterou se naučil jíst v Americe a natolik si ji oblíbil, že si tento zvyk přivezl s sebou domů.
Prezident měl slabost pro sladká jídla
I přes to, že zvlášť na svou dobu se prezident stravoval velice zdravě, byl to člověk z masa a kostí a jako takový měl pochopitelně také své slabosti. V jeho případě šlo o sladká jídla, která prakticky nikdy neodmítl. Jednalo se o pokrmy, které jsou dodnes oblíbenými obědy v mateřských školkách, jako například ovocné knedlíky. Pokud byly švestkové, mohl se po nich Masaryk doslova utlouct. Ještě raději měl ale škubánky sypané cukrem a mákem.
Přestože si nepotrpěl na vysokou gastronomii, měl rád, když bylo jídlo na talíři hezky upravené a stůl čistě a vkusně prostřený. Dobře věděl, že jíme nejen ústy, ale také očima. A z esteticky naaranžovaného stolu zkrátka pokaždé chutná o trochu lépe.
Na závěr ještě stojí za zmínku, že podobně skromně se Masaryk stavěl také ke konzumaci alkoholu. Ne, že by byl přímo abstinent, rozhodně ale neholdoval bezuzdnému pití. Kupříkladu pivo mu prý vůbec nechutnalo. Čas od času si dopřál víno, ale pouze v přiměřeném množství. „Přílišné pití je hloupé,“ nechal se nejednou slyšet, co si o lidech, kteří pijí přes míru, myslí.
Zdroje:
