Článek
Roky moderoval oblíbený pořad Mňam aneb Prima vařečka, televizní diváci ho mohli vídat také v seriálech. Jako příklad určitě nemůžeme nezmínit Modrý kód. Po letech v showbyznysu zatoužil ale Mojmír Maděrič po klidu, a tak se s manželkou Jitkou rozhodli, že se poohlédnou po domě na venkově.
A podařilo se - díky rodinnému příteli Otovi Jirákovi totiž natrefili na starou hospodu, která se nacházela mezi Mnichovým Hradištěm a bývalým vojenským prostorem Ralsko. Pro většinu lidí by to vůbec nebylo lákavé, oni ale vycítili potenciál zmíněné nemovitosti, a tak se s chutí pustili do díla.
V roce 1998 konečně podepsali kupní smlouvu a od budovy, která byla v naprosto tragickém stavu, si převzali klíče. Nerozhodli se ale jít cestou demolice a stavby nového domu, naopak někdejší hospodu trpělivě rekonstruovali. Za tímto účelem si také vzali hypotéku.
V tančírně dnes stojí pohovka a krb
Jako první přišla na řadu střecha, která byla naprosto nezbytná. Poté se již vrhli na interiér. Původní sál, který dříve sloužil jako tančírna, přebudovali na pohodlný a prostorný obývací pokoj. Hlavním prvkem, který se zde nachází, je velká rohová pohovka, knihovna naplněná zajímavými tituly a také krb, u kterého se v zimě velmi příjemně sedí. Místo, kde stával výčep, dnes pro změnu slouží jako kuchyně.
Dům má také velmi rozlehlou zahradu, jejíž rozloha čítá zhruba 3000 metrů čtverečních. Rodina herce zde roky pěstovala zeleninu, bylinky a s láskou opečovávala také ovocné stromy. „Nějaké staré stromy jsme porazili, ale třeba jabloně jsou tu původní. Něco málo stromků jsme ještě dosadili a patrně dosadíme,“ vysvětloval umělec.
Jeho paní Jitka si také pořídila slepice, pro které jim soused postavil designový kurník. Vajec jim snášely dostatek, čas od času je ale potrápily lišky, které některé z nosnic roztrhali. Těžkou hlavu si z toho ale nedělali, k životu na venkově i takové zážitky zkrátka patří.
O bazén Maděriče připravily kachny
On sám si pak vzal na starost sekání trávy, na což si pořídil malý zahradní traktůrek. Dále také udržoval bazén, jehož velkou výhodou je to, že je krytý - koupat se tak lze i v případě, že je venku nevlídno.
Jednu sezónu se ale rodina Mojmíra Maděriče vůbec koupat nemohla, protože se v bazénu uvítali nezvaní návštěvníci, které by zde nejpsíš nikdo nečekal - kachny. „Byl to rok, kdy bylo hodně slimáků a moje žena si nechala poradit, že na ně je nejlepší pořídit si tuhle kachnu, která je velmi ráda jí. Tak jsme pořídili kachny rovnou čtyři. Slimáci je zajímali přesně do doby, než objevily bazén, pak už si jen plavaly a plavaly,“ prozradil se smíchem.
Na domě si uměl většinu běžných věcí opravit sám. Na odborníky se obracel pouze v případě, kdy si již opravdu neví rady. Nejednalo se ale o odborníky v pravém slova smyslu, ale spíš lidé s většími kutilskými zkušenostmi. „Pokud se něco porouchá, na vesnici jdete do hospody a je to,“ pochvaloval si v jednom z rozhovorů.
Zrekonstruovat svou garsonku
Původně Mojmír Maděrič plánoval dům využívat pouze jako chalupu, člověk ale míní a osud mění. Před patnácti lety se tam nakonec i s manželkou přestěhoval na stálo. Kvůli práci si ale v Praze přece jen ponechal malou garsonku, ve které přespával. Tu plánoval zrekonstruovat, patrně už to ale nestihl.
Mojmír Maděrič v noci z neděle na pondělí nečekaně zemřel ve věku sedmdesáti let. Již nějakou dobu se měl potýkat se zdravotními problémy - mimo jiné rapidně zhubl, což měl podle dostupných informací na svědomí zánět, se kterým se potýkal.
Zdroje:
