Článek
Když se dnes díváme na televizní pecky z devadesátých let, často se nestačíme divit, na co že jsme se to vlastně dobrovolně dívali a ještě se u toho královsky bavili. Z dnešního pohledu je navíc překvapivé, že některé pořady vůbec byly schváleny a puštěny do vysílání.
Po revoluci začaly vznikat komerční televizní stanice, pronikaly k nám západní trendy a všichni byli natolik opilí svobodou, že kreativita skutečně neměla hranic. Nově vzniklé televize bojovaly o každého diváka, a tak se snažily skutečně zaujmout. Výsledkem byla řada bizarních pořadů, které měly být co možná nejvíce kontroverzní nebo alespoň šílené.
Vzhledem k tomu, že internet byl teprve v plenkách, představovala televize hlavní zdroj zábavy. Lidé tak byli ochotni dívat se na cokoliv, protože v opačném případě by se zkrátka nudili doma a luštili křížovky. Díky tomu si dnes můžeme zavzpomínat na skutečné perly české televizní tvorby.
Peříčko
Pořad Peříčko vysílala televize Nova mezi lety 1997 až 2004. Nejprve byl na programu jednou měsíčně, později se z něj ale stal týdeník. O co v něm šlo? O všechno, co jen trochu souviselo s erotikou. Nechyběly proto diskuse s hosty, reportáže ze soutěží typu „miss mokré tričko“, modelky fotící akty a celou řadu dalších hanbatých témat.
Intimní témata se zde probírala s typickým devadesátkovým humorem, který mohl být velmi odvážný, protože se pořad vysílal až po 22. hodině. S rozvojem internetu, kde byly filmy pro dospělé dostupné na každém kroku, se ale z Peříčka stalo poněkud slabé kafe, a tak bylo nakonec zrušeno.
Peříčko se věnovalo lechtivým tématům.
Zlatá mříž
Dalším legendárním pořadem je estráda Zlatá mříž, která opět pochází z produkce televize Nova. V každé epizodě mohli diváci vidět kombinaci hudebních vystoupení, komických scének nebo vyprávění vtipů, které zasílali diváci. Ten nejlepší z nich pak býval odměněn finančně.
V dnešní době by v podobném formátu pořad nejspíš vůbec nemohl existovat. Na první pohled to sice vypadá nevinně, ovšem úroveň předkládaných vtipů byla často pochybná a pro dnešní dobu by nejspíš byly těžce nekorektní.
Zlatá mříž představovala především hitparádu špatného humoru.
Volejte řediteli
Pořad Volejte řediteli byl v podstatě jakási one-man show Vladimíra Železného v roli tváře Novy. Odpovídal na dotazy diváků, propagoval různé akce, sám sebe i Novu. Je velmi pravděpodobné, že se právě tímto projektem inspiroval Jaromír Soukup, když vytvářel koncept svého miliontého pořadu s vlastním jménem v názvu.
Dnes by se jistě rozebírala otázka střetu zájmů, transparentnosti nebo novinářské etiky. Způsob, jakým Železný propagoval sám sebe a své vlastní zájmy, je totiž poměrně dost za hranou.
Tele Tele
Vzpomínáte si ještě na satirický pořad Tele Tele? Jedná se o jeden z nejikoničtějších pořadů devadesátek, ve kterém bylo možné úplně všechno. Sestával z absurdních inscenovaných scének, z jejichž humoru nám sice tekly slzy smíchy, zároveň jsme ale věděli, že je to možná už trochu moc.
Jedna z tváří pořadu, herečka Veronika Žilková, se domnívá, že dnes už jsou nároky na kvalitu humoru někde jinde, nelze se jen tak strefovat do čehokoliv včetně vážných témat a pravděpodobně by žádná televize Tele Tele jen tak nepovolila.
Tabu se věnovalo kontroverzním tématům.
Tabu
Poměrně revolučním projektem byl pořad Tabu. Ten se zabýval tématy, která byla kontroverzní a veřejně se o nich moc nemluvilo. Mezi hosty tak byli lidé se zvláštními úchylkami, pachatelé trestných činů nebo duševně nemocných.
Přestože prvotním cílem bylo pochopitelně šokovat diváka, zároveň se pořad snažil také o osvětu. Proto do studia moderátoři zvali také různé odborníky, kteří k dané problematice měli co říci
V dnešní době si sice lze podobný pořad představit a některé podcasty ho možná trochu připomínají, určitě by se ale mnohem více dbalo na psychickou bezpečnost respondentů, kteří se často nacházeli ve zranitelné pozici.
Zdroje:
