Článek
Dnešní kuchyně už vypadají úplně jinak. Některé kousky z dob minulých ale možná ještě pořád máte na chalupě nebo v garáži, jako třeba skříňky ze svítivě oranžových kuchyňských linek - nebyly sice kdovíjak krásné, ale zato vydržely.
Jednalo se o sektorový nábytek do kuchyně z řady Asta, který se vyráběl v Národním podniku Jitona Soběslav. Vyráběl se nejen v oranžové barvě, ale také v dalších zářivých odstínech, například červené. Velmi často se tato kuchyně doplňovala také omyvatelnými květovanými tapetami ve stejné barvě.
Retro káva se pražila v Československu
Na automatické roboty a chytré trouby jsme sice mohli zapomenout, i tak ale naše babičky uměly připravit jídlo, na které s nostalgií vzpomínáme ještě dnes. Dokonce i v případě, že to objektivně nebyla žádná vysoká gastronomie, ale úplně obyčejná jídla. Vzpomínáte ještě na kolínka s kečupem, smažený lančmít nebo vůni turecké kávy?
Kafe turek bylo nedílnou součástí každé správné socialistické kuchyně. Často se nepilo z hrníčků, ale broušených sklenic, jaké možná pamatujete ze školní jídelny. Většinou šlo o kávu, která se pražila přímo v Československu. Obyvatelé pražské Libně si nejspíš ještě vzpomenou, jak se vůně z nedaleké pražírny šířila městem.
Oběd jsme si obvykle snědli z retro talířů a rozhodně nechyběly hliníkové příbory, které se dnes již nepoužívají z důvodu zdravotní závadnosti. V minulosti si s tím ale nikdo příliš hlavu nelámal, a tak lžíce, které se daly holýma rukama ohnout, neodmyslitelně patří ke koloritu dětství.
První ruční mixér hospodyňky dlouho ignorovaly
Pokud bylo potřeba něco šlehat, dělaly to naše babičky po staru. Pokud byla některá z nich moderní, místo klasické metly používala ruční šlehač, u kterého bylo nutné donekonečna točit kličkou. Dnes si to nejspíš představit umí jen málokdo.
Jakmile se objevil divoce červený ruční mixér značky ETA, toužila po něm každá socialistická hospodyňka. Pokud se o něj vaše babička či maminka dobře starala, je hodně pravděpodobné, že u vás doma slouží dodnes. Možná jste si ho už přestěhovali na chatu, ale bílky na to nejlepší piškotové těsto vám vyšlehá stále skvěle.
Konkrétně se model ETA Pragomix Special začal ve velkém prodávat na počátku šedesátých let. Vznikl sice už o deset let dříve, ale hospodyňky měly dlouhou dobu dojem, že se bez něčeho takového klidně obejdou. Teprve poté, co byla spuštěna velká reklamní kampaň, se situace změnila a za chvíli chtěl žhavou novinku mít doma každý.
Remoska zažívá svou renesanci
Některé jiné vynálezy ale mají své zastánce dodnes. Týká se to třeba papiňáku, ve kterém se dá připravit skvělý guláš, nebo proslulé remosky. Ta na čas zmizela v propadlišti dějin, nyní ale zažívá svou renesanci a mnoho lidí si ji rádo pořídí znovu.
Hlavní výhoda remosky spočívá v tom, že zdroj tepla se nachází ve víku, ze kterého se poté rozvádí po stěnách hrnce. Díky tomu se jídlo nepřipaluje odspoda, jako se často děje například v troubě nebo pánvi. Navíc je snadno přenosná a energeticky úsporná. Mnoho lidí ji tak s sebou vozí na dovolenou nebo třeba na chatu.
Babičky si většinou poradily v kuchyni i bez technologií. Pokud ale některá chtěla jít s dobou, možná si pořídila kuchyňský robot. Ten ale vypadal úplně jinak, než dnes. Rozhodně nešlo o relativně malý spotřebič, který po použití jednoduše uklidíte zpět do skříně.
První kuchyňské roboty byly vestavné. V pracovní desce dané skříňky byla vyjímatelná část, která se dala nahradit příslušenstvím, jako je třeba mixér, šlehač nebo mlýnek. Jakmile se s prací skončilo, skříňka opět převzala funkci další pracovní plochy, a tak ani nijak zvlášť nepřekážela.
Zdroje:
