Hlavní obsah
Lidé a společnost

Skutečná svatá Zdislava: Feministka a pracující matka

Foto: Jelizaveta Jelen/ChatGPT 5.0, Vizualizace

Svatou Zdislavu si většina lidí představuje jako tichou a zbožnou ženu, která trávila celý den v modlitbách. Ve skutečnosti ale byla úplně jiná. Šlo o energickou ženu, která v mnohém předběhla svou dobu.

Článek

V době, kdy se Zdislava z Lemberka narodila, měly dívky poměrně jasně nalinkovaný život už od narození. V urozených rodinách se s nimi počítalo především jako s nevěstami a matkami dědiců, proto se jim nevěnovalo zdaleka tolik pozornosti, jako chlapcům. Vypovídá o tom například to, že s jistotou nevíme, kdy přišla na svět. Pravděpodobně to ale bylo v roce 1220.

Kdo vlastně byli její rodiče? Tatínek se jmenoval Přibyslav z Křižanova a byl purkrabím na hradě Veveří. Maminka byla dvorní dáma Sybila, která pocházela ze Sicílie. Malá Zdislava vyrůstala spolu se svými sourozenci Eufemií, Eliškou, Petrem a Libuší. Poslední dva ale zemřeli ještě v dětském věku. Většinu času rodina trávila na Křižanově, Veveří a v Brně.

O tom, jaké měla Zdislava vzdělání, toho mnoho nevíme. Většina dívek z podobně postavených rodin ale trávila nějaký čas v klášteře, kde se nejen naučily číst a psát, ale vzdělávaly se také po náboženské stránce.

Foto: Wikimedia Commons/Cicero Moraes, CC BY-SA 4.0

Takto mohla Zdislava z Lemberka vypadat podle antropologů.

Manžel Zdislavy byl pod pantoflem

Mladá šlechtična byla silně věřící. Rozhodně ale nebyla ten typ, který by se chtěl neustále modlit na polstrovaném klekátku. Blízkost Boha hledala v přírodě, kam ráda chodila na dlouhé procházky. Říká se, že kvůli tomu dokonce občas utíkala z domu.

Když jí bylo kolem patnácti let a tehdejší společností tedy byla považovaná za děvče na vdávání, přišla u nich doma pochopitelně na přetřes také tato otázka. Zdislavě se pomyšlení na vdavky ani trochu nezamlouvalo. Mnohem raději by vstoupila do kláštera, kde se hodlala věnovat péči o chudé a nemocné. V tomto přání jí ale rodiče nevyhověli.

Proto se provdala za Havla z Lemberka, bohatého a váženého rytíře, který dokonce působil jako důvěrník krále Václava I. O Havlovi se mluvilo jako o velmi drsném, tvrdém a nesmlouvavém muži. Zdá se ale, že Zdislava věděla, jak na něj a nakonec si ho úplně otočila kolem prstu. V průběhu života ji totiž oddaně podporoval ve všech jejích plánech. Takového ho jeho blízcí rozhodně neznali!

O nemocné se starala osobně

Zdislava se rozhodla, že plnit roli poslušné manželky, která je pouhou ozdobou u dvora, rozhodně nehodlá. Do kláštera sice nevstoupila, ale od pomoci nemocným ji to neodradilo. Naopak se rozhodla využít všech možností, které jí výhodný sňatek nabízel.

Za podpory svého manžela tak v Jablonném v Podještědí začala budovat špitál. Rozhodně ale nebyla pouze jeho mecenáškou, do péče o nemocné se sama zapojila. K užitku jí byly znalosti, které jí předala její matka. Na Sicílii, odkud pocházela, byl totiž poměrně velký vliv islámského světa, kde byly medicínské znalosti na velice pokročilé úrovni.

Její současníci pokládali její léčitelské dovednosti za zázraky. Podle legend dovedla navrtátit zrak slepým, uzdravovat chromé a malomocné. Realita byla ale taková, že se jednoduše vyznala v bylinách a připravovala z nich odvary a masti. Mohla tak ulevit od očních zánětů nebo vnitřních chorob. Je také velmi pravděpodobné, že vypořádat se zvládla i se zlomeninami.

Dnes by Zdislava byla feministka

U špitálu to ale neskončilo. Manželé společně v Jablonném nechali postavit kostel a dominikánský klášter, ve kterém byla nakonec sama Zdislava po své smrti pohřbena.

O manželství Zdislavy a Havla toho mnoho nevíme, vzhledem k tomu, že se ale rytíř po boku manželky ochotně začal věnovat dobročinnosti, předpokládají odborníci, že bylo šťastné. Narodily se jim čtyři děti, Jaroslav, Havel, Zdislav a Markéta. Přestože byla kvůli svým aktivitám velmi vytížená, byla jim Zdislava velmi milující matkou.

Zdislava z Lemberka neměla dlouhý život. Zemřela jen ve třiatřiceti letech, přičemž se dlouho tradovalo, že na tuberkulózu. Antropologický průzkum jejích ostatků to ale nepotvrdil. Je ale možné, že se během péče o nemocné nakazila jinou chorobou, která se jí nakonec stala osudnou.

Přestože šlo skutečně o zbožnou ženu, v mnohém připomínala spíše dnešní dámy. Nenechala si rodinou určit, čemu zasvětí svůj život, v domácnosti mělo její slovo velkou váhu a přestože měla děti, nevzdala se povolání, které jí dávalo smysl. Kdyby žila v jednadvacátém století, nepochybně by byla feministka.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz