Článek
Když mi bylo dvacet, chodila jsem s mužem, který si při močení na WC sedal (neptejte se mě, jak to vím…). Tehdy jsem to nechápala. Byl o dvanáct let starší než já, a tak jsem si z něj dělala legraci, že to stáří musí být fakt svině. Davide, pokud to čteš, tak se ti hluboce omlouvám.
Dnes je mi ke čtyřicítce, mám syna a přehodnotila jsem spoustu životních postojů. Třeba už vím, že třicátník není důchodce, a že muž, který si jde sednout na záchod, není na konci svých biologických sil, ale je prostě jenom čistotný a má logické uvažování.
Stání u domácího WC mi v mužské logice totiž dlouhodobě nedává smysl. Chlap přijde na toaletu, která je vypiglovaná, voňavá a třeba čerstvě vytřená. Postaví se k míse, rozepne kalhoty a začne střílet z výšky.
Proč?
Protože správnej chlap stojí.
Kdo tohle pravidlo vymyslel, nevím. Ale očividně se předává z otce na syna někdy kolem puberty. Společně s genetickou informací, že gril se dá rozpálit čímkoli, co hoří, že šroubovák lze vždy nahradit nožem, a že když po opravě jakékoliv věci zbydou nějaké součástky, tak tam evidentně stejně nebyly potřeba.
„Já se trefím.“
Tohle je podle mě jedna z největších mužských lží vůbec. Hned po „já žádnej návod nepotřebuju“ a „už jsem na cestě“.
Muž se prostě postaví před záchod, protože tak se to přece dělá, a kdyby si sednul, tak je z něj ženská.
Jako by ho někdo pozoroval.
Jako by tam za dveřmi čekala komise a udělovala body za přesnost.
„Výborný výkon, pane Nováku. Lehce vlevo, ale jinak velmi slušné. Devět z deseti.“
A přitom, i kdyby jejich míření bylo naprosto přesné, už z podstaty věci je jasné, že kapky moči lítají i jinam. To je fyzika, pánové. Moč teče proudem. Z výšky. Na keramický povrch. Takže se od něj odráží a rozstřikuje se všude okolo. Na prkénko, na zeď. Na podlahu. Na vaše nohy.
Co říkají páni vědci?
A teď pozor. Teď se vám to močení v sedě pokusím trochu prodat, pokud čistota vaší domácnosti není dostatečný argument.
V roce 2014 vyšla systematická metaanalýza, která porovnávala močení mužů vsedě a vestoje. Výzkumníci prošli jedenáct studií a zjistili, že zejména muži, kteří mají potíže s dolními močovými cestami, například v souvislosti se zvětšenou prostatou, měli po vymočení se vsedě v průměru menší množství zbytkové moči v močovém měchýři. A to se vyplatí!
Ale teď se konečně dostáváme k tomu, co zajímá mě.
Cákání.
Protože já nejsem urolog. Já jsem jen ta osoba, která doma vytírá podlahu.
Vědci opravdu zkoumali, kam to stříká
Když kapalina dopadne na povrch, může se rozbít na menší kapky a část z nich odletí jinam. A i tímhle problémem se, i k mému překvapení, zabývali vědci (ano, skutečně existují lidé, kteří dostali peníze na to, aby vyzkoumali, kam to při močení ve stoje lítá).
Jedna studie zkoumala rozstřik moči pomocí fluorescenčního roztoku. Výzkumníci testovali různé způsoby dopadu kapaliny do toalety a sledovali počet kapek, jejich rozptyl a vzdálenost. Rozstřik závisel na tvaru toalety, místě, kam proud dopadl, a poloze při močení. Při simulaci močení vestoje byl každopádně rozptyl výraznější, zatímco při simulaci močení vsedě kolem toalety vědci žádný rozstřik nezaznamenali.
Takže ano. Močení vsedě = větší čistota.
Co se týče zmíněných proměnných, s jistotou víme, že:
- Důležité je místo dopadu proudu. Když proud dopadá přímo na hladinu vody, může vznikat víc rozstřiku.
- Příznivější je dopad na šikmou vnitřní stěnu mísy, ideálně pod menším úhlem. Pak se proud tolik neodráží zpátky.
- Velká vzdálenost mezi močícím mužem a místem dopadu obvykle znamená větší rychlost při nárazu a tím větší potenciál rozstřiku.
A dále také víme, že i to, co vypadá na pohled čistě, ve skutečnosti čisté být nemusí. To je ostatně jedna z nejotravnějších vlastností špíny. Kdyby byla vidět, člověk ji uklidí. Jenomže ona je to taková mrcha, že se často tváří, jako by tam vůbec nebyla.
A tak chodíme bosí po dlažbě, která vypadá jako nová, ale jsou na ní kapky moči. A my ty omočované nohy pak strčíme třeba do postele. A možná ten den vaši toaletu nenavštívilo jen vaše dítě či partner. Možná návštěva. Možná opocený dělník, který vám přišel vyměnit okna a požádal, zda může použít WC.
A tak by bylo bezva, kdyby se z močení vsedě stala stejně normální věc jako zavřít si na záchodě dveře. Ne proto, abychom chlapy připravili o symbol mužnosti. Ale protože je tam prkénko.
Je tam už celou dobu.
Je pohodlné.
Není třeba se ho bát.
Je libo malý domácí experiment?
Pokud pořád nevěříte, můžete investovat dvě stovky do UV-A svítilny. V přítmí s ní pak jenom posvítíte na povrchy v koupelně a zjistíte, co normálním světlem není vidět. Některé látky obsažené v biologických tekutinách totiž pod UV světlem fluoreskují.
Na druhou stranu, možná úplně stačí vaše ponožka, která se ráno přilepí k podlaze před záchodem.
Poznámka na závěr: Při psaní tohoto článku nebyl zraněn žádný muž. Autorka drží svou posedlost hygienou na přijatelné hranici.
