Článek
Hudba mezi ostnatými dráty
V Dachau panoval každodenní teror. Ranní apely v mrazu, dvanáctihodinové směny u těžkých prací, hladem se třesoucí těla lidí, kteří nevěděli, zda se dožijí večera. Mezi tisíci bezejmenných vězňů přežíval i Franz Kempa, židovský vězeň a řemeslník. Přišel o rodinu, o domov, o všechno – jen ruce, které uměly tvořit, mu zůstaly.
A právě těma rukama jedné noci začal tvořit něco, co nedávalo v logice tábora smysl. Ze zbytků dřeva, rozbitých beden a rezavých drátů postupně vyráběl housle. Bez nástrojů, bez pořádných strun, v naprosté tajnosti.
Když zazněly první tóny
První tóny nebyly čisté. Skřípaly, chvěly se, rezonovaly slabě. Ale v baráku, kde obvykle panovalo ticho nebo vzlyky, to i tak představovalo cosi posvátného. Hudba. Vězni poslouchali, jako by slyšeli hlas z jiného světa. Nebylo to jen pár zvuků – byla to vzpoura proti nelidskosti. Dokazovala, že nacisté mohou zlomit tělo, ale ne vždy duši.
Kempa hrál jen v okamžicích, kdy si myslel, že nikdo neslyší. Ale jednoho dne housle našli bachaři. Brutálně ho zbili, vyhrožovali mu smrtí. Přesto se nástroj podařilo ukrýt – spoluvězni jej zachránili, jako by chápali, že nejde jen o kousek dřeva, ale o paměť a naději.
Objevení po desítkách let
Po válce si Kempa housle odnesl a dál se věnoval hudbě i výrobě nástrojů. Zemřel v roce 1953. Na housle se téměř zapomnělo – dokud se nedostaly do rukou restaurátorů v Maďarsku. Ti v útrobách nástroje našli ukrytý lístek s textem:
„Dachau, 1941, Franz Kempa, pokusný nástroj.“ Tím se vysvětlil zvláštní výběr dřeva a dalších materiálů pro výrobu oněch houslí, a najednou byly obdivované jako mistrovské dílo, prokazující neskutečnou zručnost svého stvořitele.
To, co vzniklo v táborové barabizně ze zbytků a drátů, se stalo symbolem. Kempovy housle jsou jediným známým nástrojem, který vznikl přímo na půdě koncentračního tábora. Dnes jsou známé jako „Violin of Hope“ – Housle naděje.
„Pojmenovali jsme je „housle naděje“, protože pokud se někdo ocitne v obtížné situaci, úkol nebo výzva mu pomůže překonat spoustu věcí,“ řekl obchodník s uměním Tamás Tálosi. „Nesoustředíte se na problém, ale na samotný úkol, a myslím, že to pomohlo výrobci tohoto nástroje přežít koncentrační tábor.“
Vystavují se dodnes jako připomínka, že hudba může pomoci přežít i peklo.
Malý čin s velkým významem
Franz Kempa není hrdina z učebnic, nevstoupil do odboje se zbraní v ruce, hudba, která kdysi zazněla v Dachau, nezachránila životy. Ale připomněla, že i když je svět nastaven tak, aby člověka zničil, pořád může vytvořit něco, co přežije déle než jeho trýznitelé.
Zdroje:
AP News: A secret note hidden in Dachau-built ‚Violin of Hope‘ tells a tale of survival and craftsmanship
Dachau Memorial Site – dokumentace nástrojů a příběhu Franze Kempy
Historické archivy židovských pamětí v Polsku a Německu
