Článek
Kdo nezapomíná
Hyperthymesia, známá také jako Highly Superior Autobiographical Memory (HSAM), je extrémně vzácný stav, kdy si člověk dokáže vybavit téměř každý den svého života. Nejde jen o události, ale i o pocity, detaily počasí, vůně, nálady a často i o to, co se ten den stalo ve světě. Konflikt, který ve vás vyvolal negativní emoce, po čase z části zapomenete, hrany rozčílenosti se obrousí. Člověk s HSAM bude prožívat tuto emoci stejně intenzivně i po letech.
První vědecky zdokumentovaný případ se objevil v roce 2006. Šlo o ženu jménem Jill Price, která v odborných studiích vystupuje pod pseudonymem „AJ“. Od svých čtrnácti let si dokáže vybavit prakticky každý den. Sama říká, že vzpomínky přicházejí automaticky – nepotřebuje žádné techniky, nedokáže je zastavit a nedá se jim ani uniknout.
Dalším známým případem je muž označovaný jako „HK“, který byl od narození nevidomý. Přesto si od svých jedenácti let pamatuje každý den svého života. Jeho schopnosti vědci testovali porovnáváním s rodinnými svědectvími, lékařskými záznamy i historickými daty – výsledky byly ohromující.
Existují i další jména, která se stala součástí výzkumu. Například Bob Petrella, televizní producent z Los Angeles, dokáže okamžitě říci, co dělal prakticky v jakýkoli den svého života. Na dotaz vědců si vybavil třeba počasí, jídlo, rozhovory i náladu konkrétního dne před dvaceti lety – a vše sedělo.
Jaké to je žít s hyperthymesií
Lidé s HSAM popisují své vzpomínky jako nekonečný film, který běží v jejich hlavě někde na pozadí, ať chtějí nebo ne. Stačí letmá zmínka o datu nebo známé místo a okamžitě se otevře šuplík plný detailních scén, obrazů a souvisejících pocitů.
Každá bolest, každé ponížení či chyba zůstává navždy živá. Zatímco ostatní lidé si časem nepříjemné okamžiky vyhladí a ztlumí, hyperthymesiaci je prožívají znovu a znovu. Jill Price se k tomu vyjádřila jednoznačně: „Lidé si myslí, že je úžasné pamatovat si všechno. Ale já bych si někdy přála, abych dokázala zapomenout“.
Je důležité zdůraznit, že hyperthymesia není spojena s vyšší inteligenci, jedná se čistě výjimečnou paměť. Problémem bývá neschopnost filtrovat nepodstatné detaily a nechat mysl odpočinout.
Co o hyperthymesii ví věda
Od roku 2006 se vědci snaží zjistit, co se děje v mozku lidí s touto schopností. Ukázalo se, že některé oblasti mozku – například hippocampus a amygdala – jsou u nich aktivnější nebo propojenější než u běžné populace. Tyto části mozku souvisejí právě s pamětí a emocemi.
Ani hyperthymesiaci však nejsou imunní vůči falešným vzpomínkám. Když jsou vystaveni sugestivním otázkám či dezinformacím, dokážou si „vybavit“ události, které se nikdy nestaly. To ukazuje, že paměť není dokonalý archiv reality, ale tvárný proces, který může být ovlivněn.
Dar nebo prokletí?
Snadno si vybavit výročí, data či zavzpomínat na hezké životní momenty může být praktické a obdivuhodné. Ale mnoho lidí s HSAM vnímá tuto schopnost spíše jako zátěž. Jill Price popsala, že její život je „nepřetržitý film bolesti a radosti“, z něhož si nelze vybrat jen to hezké. Neustálý příval vzpomínek, nemožnost zapomenout na ztráty nebo trapné zážitky a trvalé emocionální zahlcení často vedou k psychické únavě. Přítomnost se žije obtížně, když minulost nikdy nezmizí.
Hyperthymesia v kultuře
Tento fascinující fenomén se dostal i do populární kultury. Jedním z nejznámějších příkladů je epizoda seriálu Dr. House (7. řada, epizoda 12, „You Must Remember This“), kde pacientka Nadia „trpí“ hyperthymesií. Epizoda hezky ukazuje, že i něco zdánlivě obdivuhodného může být zároveň prokletím.
Paměť, která přepisuje pojem zapomínání
Hyperthymesia nás nutí přehodnotit, co znamená mít vzpomínku a co znamená zapomenout. Zatímco pro většinu lidí je minulost sbírkou útržků, pro tyto jedince má barvy, vůni, chuť i emoce. Pro ně není minulost vzdálenou zkušeností – je neustále přítomná a spoluutváří, kým jsou dnes. A i když si někdy nadáváme, že jsme něco zapomněli nebo si nevybavíme detaily pro nás důležitých událostí, asi jen málokdo z nás by měnil.
Zdroje:
Parker, E. S., Cahill, L., & McGaugh, J. L. (2006). A Case of Unusual Autobiographical Remembering. Neurocase.
NPR – Interview s Jill Price („The Woman Who Can't Forget“).
Scientific American – „Remembering Every Day of Your Life: The Science of Hyperthymesia.“
BBC Future – „The curse of the people who never forget.“
The Guardian – „The woman who can remember everything.“
Psychology Today – články o HSAM a neurovědě paměti.
