Článek
Kdo má nárok?
Výsluhy — speciální dávky či penze pro bývalé příslušníky armády, policie a dalších bezpečnostních složek — patří v české veřejné debatě k jedněm z nejdiskutovanějších témat sociálního zabezpečení.
Na takzvaný výsluhový příspěvek nebo penzi mají podle zákona nárok bývalí příslušníci bezpečnostních sborů, pokud vykonávali službu alespoň 15 let a odešli ze služby standardním způsobem. Patří sem mimo jiné:
- vojáci z povolání,
- příslušníci Policie ČR,
- hasiči,
- celníci,
- vězeňská služba,
- další uniformované složky.
Kolik příjemců existuje a kolik stát platí?
Například podle dat z přehledů Vězeňské služby ČR bylo v roce 2024 vyplaceno téměř 73 tisíc výsluhových dávek v celkové výši přibližně 1,045 miliardy Kč jen v rámci Vězeňské služby — a to bez zahrnutí dalších složek jako policie či armády, které mají samostatné systémy.
Komplexní souhrn dat ukazuje, že celkově stát vyplatil na výsluhách bývalým příslušníkům bezpečnostních a ozbrojených složek přes 12 miliard korun jen v roce 2024.
Jak vysoké jsou výsluhy vs. běžné důchody?
Výsluhové příspěvky jsou často vyšší než průměrná starobní penze. Z dat ministerstva obrany vyplývá, že průměrné výsluhy vojáků dosáhly v první polovině roku 2025 cca 18 067 korun měsíčně, s rostoucím trendem. Někteří bývalí vojáci pobírají i desítky tisíc měsíčně, v extrémních případech přes 50 tisíc Kč nebo více.
Pro srovnání: průměrná starobní penze v Česku se pohybuje okolo 20 736 Kč měsíčně k 31. 12. 2024, přičemž důchody z běžného důchodového systému spravovaného ČSSZ jsou obecně o trochu nižší (které doposud nespočítávají některé přídavky).
To znamená, že řada výsluh se přibližuje nebo překračuje úroveň průměrných důchodů obyvatel, tedy dávky, které dostává většina seniorů v Česku.
Jak výsluhy fungují s jinými dávkami?
Výsluhový příspěvek se vyplácí pouze tehdy, pokud je vyšší než starobní nebo invalidní důchod příjemce — v tom případě je vyplácen rozdíl mezi výsluhou a důchodem, nikoli obě platby kumulativně.
Tím tedy výsluhy doplňují důchodový příjem tam, kde by byl nižší, ale u některých příjemců, zejména u vysoce postavených bývalých důstojníků nebo generálů, mohou představovat výraznou finanční výhodu.
Argumenty zastánců a kritiků
Zastánci systému argumentují, že:
- Služba v bezpečnostních složkách je náročná a riziková, často s omezenými možnostmi přestupu do civilu.
- Výsluhy kompenzují tyto nevýhody a pomáhají srovnat sociální postavení bývalých příslušníků se zbytkem populace.
- Jsou motivací pro vstup a setrvání v armádě či policii.
Kritici naopak tvrdí, že:
- Výsluhy představují privilegium, které běžný občan nedostává, a přispívají k nerovnosti mezi důchodci.
- Výdaje přesahující 12 miliard ročně znamenají značné zatížení státního rozpočtu, které by mohlo být investováno jinak (např. zvýšení mezd aktivních služebních osob nebo jiné sociální programy).
- Na výsluhy mají nárok všichni ze zmiňovaných složek, tedy i kancelářská místa a jiné funkce, jejichž rizikovost není nijak vyšší než u jiných oborů. Nárok mají příslušníci bezpečnostních sborů, a je jedno, jestli dělají terénní/ rizikovou práci, či se věnují ekonomice, administrativě nebo třeba personalistice.
Dopad na běžného občana
Pro běžné občany mají výsluhy několik dopadů:
- Zátěž veřejných financí: Výdaje ve výši přes 12 miliard korun ročně jsou financovány z daní.
- Vnímání spravedlnosti: Veřejnost často vnímá výsluhy jako privilegium, zejména když jsou vyšší než průměrné důchody.
- Motivace k službě: Na druhé straně mohou pomoci zajistit dostatek kvalifikovaných lidí ve službách, které jsou zásadní pro bezpečnost státu - a tedy i pro jeho občany.
Srovnání výsluh v Česku a v Evropě
Pro širší kontext je užitečné podívat se na to, jak výsluhy a zvláštní penze pro vojáky a bezpečnostní složky fungují v jiných evropských zemích — a jak se Česko v tomto ohledu liší nebo shoduje s praxí jinde:
Evropská unie má několik modelů „speciálních penzí“
V řadě členských států EU existují speciální důchodové systémy pro ozbrojené složky a bezpečnostní personál, které jsou oddělené od běžného státního důchodového systému. Tato praxe je podle publikace Evropské unie běžná — dávky bývají poskytovány osobám s náročnou nebo rizikovou službou, jako jsou vojáci, policisté nebo hasiči, ačkoliv konkrétní podmínky se výrazně liší mezi jednotlivými státy.
Příklad Polska
V Polsku mají bývalí profesionální vojáci a členové bezpečnostních složek druhý pilíř systému, který se řídí podle speciálních pravidel — například právo na výsluhovou penzi je spojeno s určitou minimální délkou služby, přičemž základní dávka po 15 letech činí určité procento poslední mzdy a následně se každým dalším rokem navyšuje. Tento model připomíná klasický princip výsluh v Česku, ale struktura procent a maximální výše se může lišit.
Francie: odlišný model speciálních penzí
Ve Francii funguje samostatný systém důchodů pro vojáky, který je historicky velmi odlišný od běžného státního důchodového systému. Například voják s dlouhou službou může dosáhnout dávky odpovídající až 75 % průměru svého platu z posledních let — ale často je zapotřebí výrazně delší doba služby (např. 40 let) pro dosažení takové úrovně. To ukazuje, že v jiných státech je i tento zvláštní typ penzí často náročněji podmíněný a strukturovaný jinak než v Česku.
Slovensko: jiná pravidla a procentní sazby
Například na Slovensku je systém výsluhových penzí rovněž upraven zvláštním zákonem: výsluhy tam jsou určeny procentem z platu, které se může pohybovat od přibližně 37,5 % až do cca 65 % platu, což je vyšší rozmezí než běžné sazby v Česku a zároveň odlišná pravidla pro nárok a výpočet.
Srovnání s českým systémem
- Český model umožňuje výsluhový příspěvek po vykonání alespoň 15 let služby a výše může dosahovat až zhruba 50–60 % průměrného platu, přičemž některé výsluhy dosahují i vysokých částek (např. přes 100 000 Kč měsíčně u veteránů Vězeňské služby).
- Jinde v EU bývají penze častěji integrovány do širšího důchodového systému s přísnějšími podmínkami délky služby, jiným systémem valorizace nebo odlišnými procentními výpočty.
Shrnutí srovnání
- Rozsah a štědrost: Výsluhy v Česku jsou v některých případech považovány za relativně štědré ve srovnání s praxí v jiných evropských státech, kde podmínky bývají přísnější.
- Délka služby: Zatímco v Česku stačí někdy 15 let služby pro nárok na dávku, v jiných zemích může být podmínka delšího odpracovaného času či jiné výpočtové metody.
- Struktura systému: V některých státech, jako je Francie, existují paralelní systémy s jinými pravidly výpočtu a dřívějším nárokem v rámci dlouhé služby, což je odlišná tradice než český model.
Jaký máte na současný systém výsluh u nás názor vy?
Zdroje:
https://www.vs.gov.cz/media/organizacni-jednotky/generalni-reditelstvi/odbor-spravni/statistiky/rocenky/statisticka-rocenka-vezenske-sluzby-ceske-republiky-za-rok-2024.pdf
https://mv.gov.cz/npo/clanek/statistika-vyplacenych-vysluhovych-prispevku.aspx
https://csu.gov.cz/kraje-spolecne/pensions
https://www.ceska-justice.cz/2023/07/cr-vyplaci-byvalym-prislusnikum-na-vysluhach-rocne-12-a-pul-miliardy-korun/
https://en.wikipedia.org/wiki/French_special_retirement_plan
https://denik.ispigl.eu/lide-v-cr-duchod-jako-fiala-jurecka-pavel-ci-ozbrojenci-rocne-125-mld-afrika-v-chaose-auta-na-elektriku-znici-svet-lide-rok-cekaji-na-duchod-nasi-cinnost-ve-verejnem-prostoru-a-to-jakymk/
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vysluhy-clenum-bezpecnostnich-slozek-stoji-rozpocet-miliardy-a-stale-rostou-40478703
https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/b1c0e656-ac58-11ea-bb7a-01aa75ed71a1/language-en
https://ekonomickydenik.cz/ceska-republika-vyplaci-byvalym-prislusnikum-na-vysluhach-rocne-12-a-pul-miliardy-korun-jine-zeme-tak-stedre-a-benevolentni-nejsou/
https://www.eurofound.europa.eu/en/publications/all/pension-reforms-proposed-police-prison-officers-and-armed-services
