Článek
GSA nebo incest?
Genetická sexuální přitažlivost je pojem, který popisuje intenzivní citovou či sexuální náklonnost mezi blízkými příbuznými, kteří spolu nikdy nevyrůstali. Nejčastěji se objevuje při znovushledání: biologické dítě a rodič, sourozenci nebo blízcí příbuzní se setkají až v dospělosti a namísto přirozeného pocitu rodinné blízkosti mezi nimi vznikne chemie připomínající zamilovanost.
Někteří psychologové se domnívají, že nejde o klasický incest v tradičním smyslu – chybí zde „rodinná socializace“. Ti lidé si dosud nikdy nevytvořili vztah rodič-dítě nebo sourozenci v psychologickém slova smyslu, a proto se u nich neaktivuje přirozený „incestní zábranný mechanismus“.
Jak tento pojem vznikl?
Termín GSA se poprvé objevil v 80. letech, kdy jej použila Barbara Gonyo – adoptivní matka, která založila podpůrnou skupinu pro lidi hledající své biologické příbuzné. Ve své knize I’m His Mother, But He’s Not My Son popsala vlastní zkušenosti i svědectví jiných lidí, kteří se setkali se zcela nečekanými pocity při znovushledání.
Od té doby se pojem dostal do odborné i laické literatury. Někteří psychologové jej berou vážně a snaží se fenomén vysvětlit, jiní jej odmítají jako senzacechtivý termín bez pevného vědeckého podkladu.
Jak GSA vzniká?
Existuje několik hypotéz:
- Podobnost: lidé se často podvědomě zamilovávají do osob, které jim jsou podobné – geneticky i vizuálně. Biologičtí příbuzní sdílejí podobné rysy, což může vyvolat pocit „osudového setkání“.
- Nedostatek rodinného imprintingu: když dítě vyrůstá se svými rodiči nebo sourozenci, vytvoří se tzv. incestní tabu – psychologická bariéra. Pokud se toto pouto nikdy nevyvine, bariéra chybí.
- Emocionální intenzita setkání: znovushledání po letech je emocionálně silné a může být zaměněno za romantické city.
Známé případy
GSA se stalo známým především díky několika mediálně sledovaným kauzám:
- Případ Stevena Pladla a Katie Fusco (USA, 2016–2018): otec a dcera, kteří se setkali, když bylo dívce 18 let. Jejich vztah skončil tragicky – svatbou, narozením dítěte, obviněním z incestu a nakonec vražedným šílenstvím otce.
- Britské případy z 90. let: média informovala o několika sourozencích, kteří se po znovushledání stali partnery. U některých vztah skončil rozchodem, jiní spolu zůstali v tajnosti dlouhodobě.
- Německý případ Patricka Stübinga: adoptovaný muž se v dospělosti setkal se svou sestrou, zamilovali se a měli spolu děti. Případ vyvolal dlouhou právní a etickou debatu o incestu v Evropě.
Kontroverze a odborné pohledy
Zatímco bulvární média o GSA píší s chutí, odborníci zůstávají opatrní. Podle psychologů není GSA diagnóza ani oficiální porucha. Je to spíše popis jevu, který kombinuje genetiku, psychologii a lidské emoce.
Někteří vědci upozorňují, že veřejně mluvit o GSA může být dokonce nebezpečné – může to sloužit jako zdánlivé ospravedlnění pro incestní vztahy, které jsou ze zákona trestné a eticky nepřijatelné. Jiní naopak tvrdí, že pojmenování problému pomáhá lidem, kteří se v takové situaci ocitnou, uvědomit si, že nejsou „monstra“, ale že jde o psychologický fenomén, se kterým je nutné náležitě odborně pracovat.
Zdroje:
- Barbara Gonyo: I’m His Mother, But He’s Not My Son (1980s)
- Articles in Psychology Today a The Independent o fenoménu GSA
- Court cases: Patrick Stübing (Německo), Steven Pladl a Katie Fusco (USA)
- Studie o genetické podobnosti a partnerské přitažlivosti (University of West Virginia, 2015)
