Článek
Netrvalo to dlouho a nová vláda se do boje proti „politickým neziskovkám“ pustila naplno. Přestože zde máme úplně jiné problémy typu nedostupné bydlení, nuzné mzdy a platy nebo nedostačující předškolní péči a podporu rodičů s úvazky. Přesto tahle vláda bude vytvářet strašáky tam, kde nejsou.
Podle médií nyní pracuje mimo standardní legislativní proces, tedy mimo Ministerstvo spravedlnosti a jeho odborníky, skupina poslanců společně s poradkyní Andreje Babiše „pro svobodu slova“ Natálie Vachatovou, která je známá jako „přítelkyně Ruska“ a také Jindřichem Rajchlem, proslulým hlásáním ruské propagandy. Tedy mimo jiné… To, že tvoří návrh mimo tradiční způsoby v praxi znamená, že by takový poslanecký návrh nemusel projít klasickým připomínkovým řízením odborníků a odbornic z akademické sféry a institucí.
Proč? Proč chce někdo urychlovat proces u něčeho, co nás absolutně nepálí?
Pokud chcete zjistit více o tom, kdo je Natálie Vachatová a jak se v Česku snažila odmítat boj s dezinformacemi, doporučuji velice dobrý článek Romana Mácy zde na Médiu.
Zákon inspirovaný ruským modelem
Zpět ale k „politickým neziskovkám“. Kromě toho, že návrh vzniká mimo dohled odbornictva, horší možná ještě je i to, že dle informací Seznam Zpráv návrh velmi připomíná legislativu známou například z Ruska a Maďarska. Tam tomuto podobné zákony slouží k omezování nezávislých organizací a také občanské společnosti jako takové. Jak by potom v reálu takový zákon fungoval? Jak by se vymáhal? Údajně má být zaveden jakýsi registr neziskových subjektů se zahraničními vazbami.
Omezovat neziskovky znamená první krok k omezování občanské společnosti.
Všechny organizace, které tedy nějak vstupují do veřejného, mediálního, vzdělávacího a jiného prostoru, by se musely registrovat u Ministerstva spravedlnosti. Jestliže by tak neučinily, hrozila by jim pokuta až 15 milionů korun. To možná nevypadá tak nebezpečně, nebezpečný je ale zásadně způsob, jakým nyní zákon vzniká. V žádném případě to neevokuje situaci, kdy se k novému návrhu zákona mohou v klidu vyjádřit nezávislí odborníci.
Naopak to působí jako „projekt šitý horkou jehlou“, který nakonec ublíží nám všem.
Kromě toho se ukazuje, že takový návrh skutečně připomíná zákon schválený v Rusku a posléze i v Maďarsku a na Slovensku, kde slouží k omezování všemožných „nepohodlných“ spolků, včetně ekologických organizací a nakonec i obyčejných novinářů.
Politické neziskovky zákon nezná
Celá debata se navíc opírá o pojem, který v českém právu vůbec neexistuje, není tedy možné „politické neziskovky“ nijak vymezit. „Politická neziskovka“ jednoduše není právní kategorie a neexistuje žádná definice (ta by se nejdříve musela vytvořit), která by popisovala, co přesně těmi politickými neziskovkami politici sami myslí.
Jedni do této skupiny řadí ekologické organizace, jiní lidskoprávní iniciativy nebo organizace, které se vyjadřují k veřejným politikám. Budou se tedy do „politických neziskovek“ počítat i neziskové spolky typu Klub motoristů, Institut Václava Klause a další? Mimochodem, pan Jindřich Rajchl, který má v přípravě tohoto zákona též prsty, by se měl věnovat jeho kauze ohledně důvodných obav od darů „Ukrajinců z ubytoven“, kteří dle odborníků působí spíš jako „nastrčené figury“, bílé koně, chcete-li, než reální dárci.
Odkud tedy peníze pocházejí, pane Rajchle?
Kdo všechno by mohl být „politickou neziskovkou“
Zpět ale k nezisku. Pokud nyní není jasné, co přesně „politická neziskovka“ znamená, kdo rozhodne, která nezisková organizace do této kategorie bude spadat, když jsou z přípravy zákona vyloučeni nezávislí odborníci?
Pokud by takový zákon prošel a označování neziskovek by začalo, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky. Zaprvé by mohlo dojít k poškození reputací daných neziskovek, zároveň by to mohlo mít vliv na dárce a partnery a v souvislosti s tím by mohlo dojít k omezení schopnosti takových neziskovek vůbec fungovat.
Jistě, my víme, že to je záměr této vlády. Ale nesmíme to dovolit. V zemích, kde podobné zákony přijali, se staly často nástrojem útlaku kritických hlasů ve společnosti.
Klub motoristů nebo Institut Václava Klause? Které neziskovky označíme?
Bude think-tank IVS (Institut Václava Klause), který je financován soukromými osobami a firmami (a historicky jej podporovala například skupina PPF Petra Kellnera) také označen jako politická neziskovka? Budou Hnutí pro život a Aliance pro rodinu také označené jako politické neziskovky? A co Klub motoristů? Můžeme se těšit na jejich objevení se na seznamu, nebo zrovna tyto spolky a „think-tanky“ do toho čirou náhodou spadat nebudou?
Pozor na to, aby stát nezačal označovat „politické neziskovky“ nikoli podle reálných zjištění, ale podle toho, které jsou pro současnou vládu ty dobré, a které ty špatné.
Z nezisku se stává terč, Rusko plesá
To, že se útočí na neziskové organizace, není v Česku (ani jinde ve světě) novinka. Ovšem intenzita, s jakou se na ně sype všechna bolest a špína, je zásadně alarmující a musíme to odmítnout. Velmi dobře totiž už teď víme, jak to dopadne, pokud se ve státě bojuje proti neziskovému sektoru. Doufám ale, že si Slovensko za příklad chtít brát nebudeme.
Někdo se nám tady v tichosti snaží omezovat občanskou společnost.
Uvědomme si, že boj proti humanitárním organizacím, sociálním službám, kulturním spolkům nebo vzdělávacím a ekologickým iniciativám, nikdy nepovede k ničemu dobrému. Pokud by někdo chtěl argumentovat tím, že tyto spolky čerpají peníze ze státního rozpočtu, je třeba hned na začátku říct, že tyto organizace, které mají být údajně označené jaké politické, v tuto chvíli získavají setiny, či tisíciny procent z rozpočtu. A navíc - naprostá většina neziskovek supluje činnosti státu a řeší problémy, které stát sám řešit očividně nezvládá.
Problémy Česka jsou jinde
Opět, točíme se tady na něčem, co funguje. A jediný, komu by vyhovovalo, aby to nefungovalo, jsou nepřátelé České republiky. Rusko bojuje proti jakékoli vyspělé společnosti, aby nevynikla jeho zaostalost a slabost. Zde si stačí uvědomit, že návrh zákona na omezení „politických neziskovek“ nese znaky ruského střihu. Pojďme tohle hromadně zkritizovat a třeba i říci, nebo napsat přímo Andrejovi Babišovi, že takové omezování občanské společnosti si líbit nenecháme.
Nechť se vláda zaměří na splnění rozpočtu NATO (kdy nás americký velvyslanec velmi neúprosně vyzval, ať vše napravíme, protože pravidla platí pro všechny), na nedostupné bydlení, prorodinnou politikou (podporu rodin, flexibilní úvazky) a důstojnou mzdu za práci.
Neziskovky může jednou potřebovat každý
Důležitou věc, kterou bychom si měli všichni uvědomit, je fakt, že nějakou neziskovou organizaci můžeme během života potřebovat my všichni. Chtějí ve vašem městě kácet stromy? Poradí vám neziskovka. Potřebujete sociální služby pro seniory nebo hendikepované? I tady jsou neziskovky. Hoří u vás? Možná k vám přijedou dobrovolní hasiči.
Ale jistě, rozumím, stále se jedná o „ty zlé politické neziskovky“. Teď už ale víme, že naše právo je nezná, takže pokud někdo chce narychlo protlačit zákon, který je inspirovaný ruskou předlohou, musíme tuhle nebezpečnou hru v počátku utnout.
Debata o neziskových organizacích nesmí sloužit jako strašák před pomocí. Jediný cíl takových snah je omezit kritiku občanské společnosti, která je podpořená neziskovkami. Společnost se ale nedá.
Nedejme se.
Bez definice a konzultace s odborníky nemůže takové oklešťování svobody projít.
Zdroje
