Článek
„Petr Pavel“ nectí Ústavu, a má na své minulosti komunistickou kaňku. V českém veřejném prostoru trvá informační tlak, který se snaží nenápadně, ale systematicky podrývat důvěru v demokratické instituce i jejich představitele. Není proto náhodou, že na dezinformační „přetřes“ přišel právě český prezident Petr Pavel.
Útočit na to, co funguje
Ruská propaganda se totiž dlouhodobě trefuje do toho, co funguje. Protože s nefunkčním státem se dá jednoduše manipulovat. A proto - Prezident Petr Pavel, který se v Česku těší 64% podpoře obyvatel, je nyní ideálním terčem. Protože ať je jeho minulost jakákoli, zemi nyní spojuje. A antisystémovým proudům se nehodí, aby „systém fungoval“. Aby lidi snad byli pyšní na svého prezidenta, aby snad cítili hrdost na to, že jsou Češi. Až bolestně to připomíná stejný scénář, který jsme bohužel zažili na Slovensku s demokratickou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.
Na tu se spustil takový brutální hon (byť jej třeba mohlo vyvolávat menší množství jedinců, jak už to tak většinou bývá a většina mlčí), že se poté rozhodla znovu do prezidentského úřadu nekandidovat. Sociolog Michal Vašečka k tomu dokonce řekl, že „útoky na Čaputovou přebily dno, na které jsme na Slovensku zvyklí“. Nemůžeme nyní pozorovat podobné začátky honu v podobnou chvíli (tedy ve chvíli, kdy prezident stojí před rozhodnutím, zda znovu kandidovat) také na českého prezidenta?
K čemu to na Slovensku vedlo, vidíme nyní.
Propaganda formuje naše vnímání
Na propagandě je zajímavé to, že pracuje s emocemi, ne fakty. V takovou chvíli je velmi těžké se jí bránit. Brnká nám na naše struny, snaží se zdelegitimizovat, narušit věci, kterým věříme, nebo nám jen předkládá konspirace, aby v nás vzbudila dojem, že ničemu nelze věřit. A další snaha, která byla ve hře a bohužel zafungovala právě i na Slovensku, je otrávit demokratické kandidáty a slušné lidi o vrcholové politiky. Udolat je, ublížit jim, zesměšnit je, kompromitovat je. Ať už nepravdivou, nebo lehce přikrášlenou informací. A nebo - opět se dívám na Slovensko - udolat je nízkými slovními útoky nejen na ni, ale i na její blízké.
Otrávit slušné lidi a politické kandidáty a demokraty odradit od demokracie.
Mezi nadáváním a rezignací
V Česku je šíření dezinformací horší, než jsme možná mysleli. Ruské vlivové působení v našem informačním prostoru je totiž výrazně rozsáhlé. Jak upozornili autoři redakce Voxpot ve spolupráci s datovými experty, největší dezinformační weby v Česku denně vyprodukují více obsahu, než obecná mainstreamová média. Kromě toho velmi významná část jsou pouhé přímé překlady „vznostných“ ruských propagandistických zdrojů typu Sputnik, Russia Today nebo Ria Novosti. A dle zjištění odborníků dosahuje šíření těchto dezinformačních článků v Česku historicky nejvyšších úrovní.
Nevěříte? Ale věříte, síla opakování
Možná si říkáte, chápu, že proti nám Rusko vede informační válka, vnímám ji, a rozhodně všem těm dezinformacím nevěřím. Jak bych mohl? Jsou to nesmysly… A v zásadě to bude i pravda. Bohužel je ale třeba zmínit se o jednom psychologickém aspektu, který intenzivně šířené dezinformace mají, přestože to na první pohled není vidět.
Když člověk slyší nějaké tvrzení pořád dokola, mozek ho začne vnímat jako známé. A známé věci mají tendenci působit. Jak upozorňuje i filozof jazyka Tomáš Koblížek, autor knihy Dezinformace a hate speech, každodenní propaganda má svůj latentní efekt. Pokud jste odolní, pravděpodobně hned nezačnete dané lži věřit, ale stanete se apatičtějším. Začnete mít k dané informaci vnitřně volnější přístup. Jasně, víte, že to není pravda. Ale slyšíte to tak často, že už toho člověka, nebo danou věc a situaci nebudu (vnitřně ani jinak) tak vehementně a viditelně bránit. Příště budu v debatě třeba mlčet. A už to znamená, že na nás má propaganda vliv.
Přesně takový, jaký zamýšlela.
Pokud jste odolní, nezačnete dezinformaci hned věřit. Ale stanete se vnitřně apatičtějším.
Cílem těchto dezinformací totiž není jen nabídnout „alternativní informace“, ale systematicky oslabovat důvěru v demokratické instituce, polarizovat společnost a podporovat politické síly, které prosazují proruské narativy. Protože to funguje.
Kde končí informace a začíná manipulace
Jakkoli nám někdejší poradce vlády pro národní bezpečnost, tedy i pro boj s dezinformacemi, Tomáš Pojar nedokázal definovat, co je to dezinformace, my to udělat můžeme. Dezinformace je záměrně šířená nepravdivá nebo polopravdivá informace. Cílem takové „zprávy“ je vystrašit, nalomit, ublížit. Podle definice Evropské komise je dezinformace prokazatelně nepravdivý nebo zavádějící obsah šířený za účelem klamání nebo ekonomického či politického zisku.
Hranice překvapivě neleží pouze v tom, zda je tvrzení pravdivé, nebo nepravdivé, ale především také v úmyslu šíření a způsobu prezentace, jak upozorňuje i Centrum proti hybridním hrozbám. Dezinformace někdy dokonce využívají fakta, ale rámují a „vylepšují“ je tak, aby předem vytyčený narativ podporovala.
První pomoc při zasažení
Jak se tomu všemu můžeme bránit? Stačí na začátek vědět několik detailů, podle kterých dezinformaci v první řadě poznat. Zatímco běžná informace vychází z otevřených zdrojů, ověřených dat, komentářů, zasazuje data do kontextu situace a používá srozumitelný a neskandalizující nadpis, dezinformace pracují jinak. Jejich cílem je zkreslit fakta a hlavně rozhodně nepomoci vysvětlení, ale naopak. Vyvolat chaos, strach a polarizaci. Většinou se tedy jedná o rádoby šokující a v podstatě bulvárně působící nadpisy, které mají vylekat nebo vysvětlit nějakou „skrytou pravdu“.
Jakto, že propaganda funguje?
Propaganda často neargumentuje „logicky správně“, ale snaží se vyvolat strach, hněv nebo pocit ohrožení. To už víme. A lidé pak reagují mnohem rychleji a hlavně intenzivněji, než by tomu bylo v případě, že by vyhledávali a analyzovali data.
Druhá zásadní věc? Opakování. Opakovaná lež se stává pravdou, říká se. A jak už víme ze začátku článku, není to tak úplně daleko od pravdy.
A dezinformátoři budou lež opakovat. Budou mít (a stále mají) snahu mít stále větší mediální výtlak a chrlit další a další manipulativní články. Proto i my musíme opakovat. Opakovat, co je hrozba a jak se proti můžeme účinně bránit.
Moc děkuji za všechna přečtení, sdílení a Vaši podporu.
Zdroje
