Článek
Místo, aby řešili znásilnění, vadí slovo „hostka“. Emotivnost mužů se opět projevila
Myslím, že to poměrně „hezky“ shrnuje úroveň debaty, ve které se jako společnost nyní nacházíme. Ženy sdílejí živou lokaci, když jedou taxíkem, ptají se kamarádek, zda večer bezpečně dorazily domů, hlídají si drinky, aby jim do nich někdo něco nehodil, a muži řeší, proč se na ně ženy už tolik nesmějí, a proč se používá oslovení „hostka“. Zdá se, že odpojení jednotlivých skupin už nemůže být větší.
Hromadné znásilňování na Cornellu
Abychom si uvedli, k jakému článku měli někteří potřebu se vyjadřovat zcela mimo téma, jednalo se o podcast 5:59, kde Lenka Kabrhelová a Veronika Lehovcová Suchá řešily otřesý případ hromadného znásilnění, o kterém už jste možná v médiích četli. Jednalo se o sexuální útok na studentku, kdy na ní docházelo se strany sedmi mužů, studentů prestižní Cornell University k několikahodinovému sexuálnímu násilí.
Mimo to, jeden ze studentů napsal do skupinového chatu, že „mají nahoře k dispozici ženu“ (velmi jemně přeloženo). Další úroveň situace je to, že v chatu bylo dalších 50 členů bratrstva a nikdo nezasáhl, ani nepřivolal pomoc.
To je tedy kontext článku, o jehož diskuzi se dnes budeme bavit.
Hromadné znásilnění? Nám vadí slovo „hostka“
Pokud se totiž podíváte, co si někteří „normální lidé“ myslí o celé situaci, musíte nutně podlehnout znechucení a úleku. Mnozí totiž sice násilí odsuzují, zároveň se ale našlo nemálo těch, kteří místo tématu jako takového řešili, že jim vadí slovo „hostka“, které bylo v podcastu v rámci hovoru užíváno. Konkrétně se pod článkem objevilo například:
„Hostka je znásilnění českého jazyka“. - Takový komentář beru v rámci tématu článku jako trestuhodný. Opět se ale ukazuje, že muži budou dál a dál hledat vtipy tam, kde ženy trpí.
Někteří muži dál hledají vtipy tam, kde ženy reálně trpí.
Nebo další pohodář, který k článku o hromadném znásilnění napíše: „Fakt mě baví slovo „hostky“.. V době, kdy tu máme 17 pohlaví vytvářet tenhle patvar je fakt funny.“ - To, že zde samozřejmě máme pohlaví dvě, zbytek je sociální pohlaví, tedy to, jak nás vychovala společnost (nosíme sukně jako ženy, nosíme kalhoty jako muži, ale jen proto, že jsme se tak jako společnost domluvili, ne proto, že by nám bylo vrozené). Ale chápu, že pro mnoho komentujících tohoto typu je to příliš vznešená debata, kterou nehodlají vést.
Objevily se i rádoby měkčí, alá vtipné poznámky typu:
„Znásilnění jakéhokoli člověka je odporný čin, jen prosím, co znamená slovo hostka? Asi jsem chyběl na český jazyk.“
To, že je naprosto jasné, co znamená slovo hostka a daný člověk chce pouze působit jako někdo, kdo má nadhled, už nechám bez dalšího prozkoumávání.
Obecně to ukazuje na jednu důležitou alarmující věc. Ženy se bojí žít ve světě, kde jim hrozí neustálé nebezpečí, kterému se ony mají snažit uhýbat, a muži vtipkují, zlehčují a odvádějí řeč od tématu. Nerad to říkám, ale takhle se k vyšší porodnosti nikdy nedostaneme. A z dobrého důvodu. Kdo by chtěl žít s muži, kteří mají taková privilegia, že se jich takové věci netýkají a ani se do nich nehodlají vcítit, pokud o nich mluví žena z jejich okolí?
Ženy se bojí žít ve světě, kde jim hrozí neustálé nebezpečí, kterému se ony mají snažit uhýbat, a muži vtipkují, zlehčují a odvádějí řeč od tématu.
Naštěstí se objevily i komentáře jako: „V diskuzi na článek o hromadném znásilňování jsou někteří schopni se POHORŠOVAT nad označením hostka, místo, aby řešili zločin studentů jako takový. Nemám slov.“
A nebo zcela jasný komentář ženy: „Prosím vás, kdo se ještě nestačil vymezit vůči slovu „hostka“, přispěchejte sem, ať ze sebe ty tlaky dostanete a můžeme se konečně my ostatní bavit věcně.“
Co říkají slovníky a jazykovědci
Pojďme se podívat na původ slova „hostka“, ať máme do budoucna jasno a můžeme se v diskuzích bavit o důležitějších tématech. (Jako je třeba vzrůstající misogynie a násilí na ženách, a co s tím my, jakožto „hodní muži a ochránci“ hodláme dělat).
Jazykovědci tento tvar zaregistrovali už ve starších slovnících. Jak jsme podle mě naprosto jasně všichni pochopili, jedná se o ženské substantivum slova „host“. V posledních letech se v médiích a veřejném prostoru objevuje mnohem častěji a to z velmi dobrého důvodu - hosté v pořadech nejsou jen muži, ale i ženy. A čeština má tu skvělou funkci, že tohle dokáže velmi jednoduše popsat.
Proč bychom se tomu bránili?
Patvary, taky tvary
Abychom vzali v potaz různé části diskuze, zmíníme zde jednoho z jazykovědců, konkrétně Karla Olivu, kterému se nové názvosloví nelíbí a o slově „hostka“ říká přímo, že je to patvar. Odmítavě se staví i ke slovu „studentstvo“. Podle něj jde o umělé zavádění výrazů, které jsou motivované společensko-politickými tendencemi, nikoli přirozeným vývojem. A já se ptám - no a? Zaprvé, pokud se lidé cítí lépe tehdy, když tato slova použijí, kde je problém? A zadruhé, jak se pozná rozdíl mezi „umělým zaváděním“ a „přirozeným vývojem“? Není přirozený vývoj právě přesně to, že lidé sami od sebe začnou tato slova hojně užívat?
Podle něj jde o umělé zavádění výrazů, které jsou motivované společensko-politickými tendencemi, nikoli přirozeným vývojem. A já se ptám - no a?
Nutno na obranu Olivy říci, že i on nakonec dodává, že pokud se však slovo mezi lidmi dostatečně rozšíří, může se stát později slovem spisovným. I podle něj totiž nakonec rozhodují sami mluvčí, nikoli jazykovědci.
Tak tedy děkujeme pěkně.
Jazyk jako prostředek k vyjádření
O něco osvícenější jazykovědkyně (chtěli by někteří, abychom řekni paní jazykovědec?) Eva Nováková popisuje slovo „hostka“ nebo dokonce (připravme se všichni ochranáři, kteří brání starý dobrý svět!) „hoststvo“ jako velmi funkční označení, které nám pomáhá tvořivě pracovat s jazykem dle našich aktuálních potřeb.
Já říkám hallellujah! Pokud poté více chápeme, kdo bude účasten, zda hosté, hostky, nebo dokonce hosté a hostky dohromady, tedy hoststvo, není prostě skvělé, že taková slova máme a můžeme je použít? Proč se bráníme komunikační kreativitě češtiny, která je tak nádherná a přitom stále funkční?
Nováková dodává, že je pro vývoj jazyka škoda, když někteří lpí na určitém neměnném přístupu k výuce češtiny, místo aby ukazoval její proměnlivost a funkční kreativitu.
„Paní doktor“ mě vyšetřila
Abychom pochopili absurdnost celé situace, řekneme si ještě jeden příběh. Mnozí si pamatují, jak se říkalo dříve například paní doktorce. Víte, že běžně užívané slovní spojení bylo paní doktor? Ústav pro jazyk český dnes už ale označuje nepřechýlené oslovení „paní doktor“ za silně zastaralé, nekorektní a jako současnou podobu doporučuje oslovení „paní doktorko“.
Šokující, že?
O to víc, když zjistíte, že i chudák ministryně mohla být „paní ministr“… Nakonec ale vše dobře dopadlo, konkrétně slovo ministryně vzniklo v roce 1919, kdy s novou československou ústavou získaly ženy volební právo a bylo jasné, že bude třeba řešit oslovení, pokud se dostanou do vysokých politických funkcí.
Tehdy chytří čeští lingvisté řešili jméno pro „paní ministr“ s předstihem. A ano, jak sami vidíme, bylo to v rámci proměny společensko-politické situace v tehdejším Československu, a jak myslím všichni chápeme, nejednalo se rozhodně o nic děsivého nebo špatného, právě naopak.
Konečně jsme dali doslova slovo druhé polovině populace, kterou jsme do té doby přehlíželi zcela.
Když nám tedy čeština velice jednoduše dovoluje vytvořit ženské substantivum, nedává smysl se tomu bránit. Tak jako dnes už nikoho nenapadne, že by slovo doktorka nebo ministryně bylo něco podivného, stejně tak za chvíli nebude nikomu připadat podivné slovo hostka.
A možná se do budoucna přidá i chirurgyně, či chiruržka.
Pojďme tedy prosím celou tuto hysterii přeskočit a bavit se o opravdu důležitých věcech. Třeba o nízké porodnosti, nedůstojných mzdách nebo nedostupném bydlení.
Děkuji za všechnu Vaši podporu, velice si každé částky vážím!
Zdroje:
Seznam Zprávy – Sedm mužů, sedm hodin sexuálního násilí a mlčení, které otřáslo Amerikou https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-sedm-muzu-sedm-hodin-sexualniho-nasili-a-mlceni-ktere-otraslo-amerikou-316969
Časopis Dílo – Koho vytáčí hostka? https://www.casopisdilo.cz/koho-vytaci-hostka/
Český rozhlas Olomouc – Hostka vznikla přechýlením slova host. Z jazykového hlediska je korektní https://olomouc.rozhlas.cz/hostka-vznikla-prechylenim-slova-host-z-jazykoveho-hlediska-je-korektni-ale-6937850
Slovník spisovného jazyka českého (ÚJČ) – doktor https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=doktor
Univerzita Palackého v Olomouci – Bakalářská práce o přechylování https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg/?key=53324909708&repo=upolrepo
Internetová jazyková příručka (ÚJČ) – Oslovení a závěrečný pozdrav https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=850
