Článek
„Samozvaný“ kouč, psycholog a psychoterapeut
Ačkoliv jsou dnes mnozí kouči, psychology a psychoterapeuty, i když nemají vysokoškolské vzdělání a argumentují sebezkušenostním psychoterapeutickým výcvikem, popřípadě různými certifikáty, jsem přesvědčen o tom, že jsou větším rizikem pro klienta.
Proč vysokoškolské vzdělání?
Chce-li být někdo terapeutem, který je hrazen pojišťovnou, tedy cenově dostupným, a lze předpokládat, že i kvalitním a obrněným vůči zneužívání moci, pak je to onen, který splnil zákonné podmínky. Ti, kteří z různých důvodů zákonné podmínky nesplnili, by měli být alespoň držiteli vysokoškolského magisterského titulu. Nejlépe v humanitních vědách. Ač budou absolventi „vysoké školy života“ proti, vysokoškolské vzdělání, zejména v humanitních vědách, poskytne člověku solidní základ ke kritickému myšlení a tím i solidnější základ k sebereflexi a případné diagnostice.
K tragédii soukromého vzdělávání v ČR
To maturita ze SŠ, po mém soudu, nikdy nezvládne. Byť by byla sebelepší a vysoká škola jiného magistra jakože sebehorší. Maturita nenahradí několik let studia. Je pravda, že bychom asi mohli rozjímat o absolventech soukromých škol mimo umělecké obory. Proč jsi tam šel/šla? Nedostal/a ses jinam? Rodiče to zaplatili? Jaké jste měli požadavky k absolvování jednotlivých předmětů? Podle mne však i bakalář ze soukromé neumělecké školy většinou donutí člověka k seberozvoji. Jelikož musí, ač někdy vůbec nechce.
Komu chci svěřit své duševní zdraví?
Je samozřejmě na každém z nás, komu se, v případě obtíží, rozhodneme svěřit své duševní zdraví. U neplnoletých jde i o to, kam se obrátíme s jejich bolestmi duše. Rozhodnutí je na nás. A někdy se jedná o rozhodnutí nebývale těžké, čeká-li se na odborníka z oblasti psychiatrie, psychologie či psychoterapie (v Praze) někdy i rok a čtvrt.
Zajištění nějaké péče na nutnou dobu a pak alou k odborníkovi…
Není-li však jedinec ohrožen na zdraví a životě, dovolil bych si doporučit čekání, popřípadě nalezení někoho „pro teď“ kvůli aktuální krizi, kterou třeba již neřeší přímo krizová intervence, psychiatrie. Člověk někoho má a zároveň je jeho vizí přejít jinam. Narazí-li člověk na dobrého psychoterapeuta, nechce jej již měnit, „jen“ kvůli tomu, že třeba nemá dostatečné vzdělání. To je v pořádku.
Obezřetnost na prvním místě
Ať už tak, nebo onak. Není od věci být opatrný. Nevyhovuje-li přístup psychologa, kouče, nebo psychoterapeuta, je třeba zvažovat, proč tomu tak je, popřípadě probrat to i s důvěryhodnými lidmi v okolí. Víc hlav (většinou) víc ví.
