Článek
V rámci EU je v ČR rozdíl mezi platy mužů a žen druhý největší, konstatovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí před šesti dny (2. 3. 2025), onen činí v procentech 22,5. Průměrný plat ženy a muže se u nás tak liší přibližně o 7 tisíc korun. Viz https://www.mpsv.cz/rozdil-v-odmenovani-zen-a-muzu-je-v-cesku-druhy-nejvyssi-v-evropske-unii. Chudák domácí rozpočet (nejen) heterosexuálních párů! A co homosexuální páry ekonomicky? Dva muži mají „vejvar“ a dvě ženy spolu musí škrtit opasek, byť by byly na stejných pozicích, stejně schopné? Tedy pokud pomineme prémie, které bývají též ve vyšší míře přiklepnuty mužům, jelikož muž přece živí rodinu, no ne? To je tradice, narativ, zvyklost, stereotyp, na kterém někteří „vydělávají“, další jsou biti.
Mám za to, že rozdělení na ženské a mužské pohlaví je pro většinu společnosti nejdůležitější ze všech škatulek. Je to způsobeno tím, že žijeme v postmoderně, kdy vedle sebe mohou existovat (velmi) různé názory, vlastně neexistují společné hodnoty, jiná základna, na níž by mohli všichni stavět. Doba je fluidní, tekutá, nemáme jistoty, na něž bychom mohli vsadit. Vše se rychle mění, je nejisté, až pofidérní. I z tohoto důvodu je dichotomické dělení pohlaví tak důležité. Pro mnohé.
Premiér Fico plánuje zakotvit do Ústavy Slovenské republiky to, že existují jen a pouze dvě pohlaví. (Asi dobrá taktika k odvedení pozornosti od aktuálních otázek.) Jak konstatovala jedna z vědkyň: To ale neodpovídá vědeckému poznání. Ano, pomineme-li transgenderové osoby, jelikož někteří nerozumí, popřípadě nechtějí rozumět, tak stále ještě odnepaměti existují intersexuálové, postaru hermafrodité. Tedy lidé, kteří se narodili s obojími pohlavními znaky a je těžké rozlišit, ke kterému pohlaví je možné je přiřadit. Dítě se narodí s penisem, ale má částečně i „vnitřní ženské uspořádání“. Je to žena, nebo muž? Asi by mnozí volili podle vyvinutějších znaků toho kterého pohlaví. Logicky. Dříve to tak i bylo. Ukázalo se ale, že jde o nefunkční řešení. I když bylo pohlaví méně vyvinuté, nevyvinuté, chirurgicky odstraněno, jedinec se někdy později cítil být pohlavím opačným.
My jako Evropa, potažmo západ, se vnímáme jako ti osvícení, vzdělaní apod. Ale paradoxně, těmto věcem, včetně odlišné citové orientace, prokázaly mnohem větší porozumění a inkluzi domorodé kultury, často chudé, nerozvinuté, země. U nich byli lidé v těchto oblastech odlišní například šamany.
Zůstaňme u světa bez výjimek rozděleného na dvě pohlaví. Jedl jsem a „pokydal“ si mikinu. Moje manželka snídala se mnou, též si „pokydala“ mikinu. Nebyl čas, abychom se převlékli. Jeden ani druhý. Navzdory tomu, že víme, že jedeme do práce hromadnou dopravou a v práci také ještě mnoho dalších lidí potkáme, navzdory nepříjemnému pocitu jedeme do „rachoty“. Cestou se snažíme různými způsoby ještě minimalizovat škody. Po příjezdu absolvujeme cestu k umyvadlu s tím, že snad trocha vody s mýdlem věci napraví, upraví, zmenší škody. Nestalo se tak. Máme stejné potíže, přesto budeme většinově vnímáni odlišně, jinak. Protože jsme muž a žena.
Žena se špinavou mikinou je často vnímána jako ta „špindíra“, muž jako ten, který je chudák sám, nemá přítelkyni, je rozvedený, rozuměj: Nikdo se o něj nepostará. Chudák! Nežije sám, je ženatý, popřípadě není singl, tak bývá ještě na míle daleko vnímána jeho polovička jako ta, která je onou neschopnou, protože se o něj nedokáže postarat. Muž je nesvéprávný a žena pečovatelkou?
Ve vedoucích pozicích jsou většinově zastoupeni muži. Kvóty by mohly napomoci vyrovnání sil. Bohužel jsou však v našich zeměpisných šířkách negativně vnímány. Na druhou stranu: Nějak se začít musí. Ženy, které stojí včele jsou po mém soudu kritizovány mnohem přísněji a neurvaleji než muži, kteří udělají chybu. Mám na mysli třeba dámy Pekarovou-Adamovou a Richterovou. To, co si někteří dovolili jim napsat, říct, by si k mužům podle mě nedovolili. O extempore ruské propagandy se senátorkou Němcovou radši nemluvě.
Hluboce smekám před ženami v politice obecně. I před lidmi, kterým záleží na lidských právech a hodlají se v politice angažovat.
V otázce ženských práv by se též měly probrat církve. (Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus.) Budiž chválena Církev českobratrská evangelická, která je podle mne nejbližší Bibli i evangelijní zvěsti nejen v souvislosti se „ženskou otázkou“.
Západní církev (ŘKC) by měla nabídnout ženám více než přípravu květinové výzdoby, úklid kostela, (před)přípravu na obřady v sakristii a umožnění podávání eucharistie nemocným. Dobrým směrem posunul věci papež František, když umožnil (konečně!) ženám, že mohou být i v rámci úvodního obřadu do služby lektorkami a akolytkami (podávat svaté přijímání, eucharistii) ustanoveny. Bohužel je to velmi málo uváděno do praxe, někdy jde i o tragikomicky směšné situace, například zde při svěcení klášterního kostela sester karmelitek v Drastech: https://www.tvnoe.cz/porad/40390-mse-svata-se-svecenim-klasterniho-kostela-drasty. Mám na mysli scénu při předávání lekcionáře lektorce, nechť si každý udělá názor sám. Osobně jsem zastáncem toho, aby ženy byly římskokatolickými duchovními. Dožiju se toho, když je mi nyní 35?
Vše dobré a mnoho sil do úsilí o větší rovnost k MDŽ všem ženám vinšuju!
